Jan Rychlík, historik. Je autorem knihy Dějiny Ukrajiny. Rád cituje projev polského ministra zahraničí Józefa Becka v polském Sejmu, když hrozil vpád Německa: „Ano, mír je důležitá věc a naše pokolení si mír zasluhuje. Ale jsou důležitější věci svoboda a lidská důstojnost.“ Moderuje Barbora Tachecí.
Natočeno 2023. Premiéra 23. 2. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.). Repríza 10. 4. 2023 (ČRo Plus, 10:34 h.; 26 min.).
Lit.: lup – Tachecí, Barbora: Putin může bojovat o přežití a zároveň snít. I Hitler snil, že se válka zázračně obrátí, připomíná historik Rychlík. In web ČRo Plus, 23. únor 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rok války na Ukrajině a nebývalá jednota Západu znamená podle historika Jana Rychlíka největší zlom v uspořádání světa po 2. světové válce. „Protože byla opuštěna myšlenka, ke které se ruský prezident Vladimir Putin stále vrací a nic lepšího ho nenapadá, tedy to, že tady budou mocnosti, které si rozdělí svět a pak se budou dohadovat jen mezi sebou. To je pryč a je to dobře, protože to bylo nemravné.“
Když maďarský premiér Viktor Orbán na konferenci v Mnichově řekl, že si to představuje tak, že se Ukrajině nebudou dodávat zbraně a problém Ukrajiny vyřeší Rusko a Spojené státy – tak to je přesně to, co by Putin chtěl, ale přesně to, co nechceme my,“ říká historik z Ústavu českých dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Studená válka byla i konflikt ideologický. Myšlenka komunismu ale tehdy oslovovala miliony.
„Nechápu, jak Orbán, který musí vědět, že právě na takovou filozofii Maďarsko v minulosti opakovaně doplatilo, může něco takového vůbec veřejně vypustit z úst,“ dodává v pořadu Osobnost Plus.
Putin se také nikdy netajil tím, že po Ukrajině chtěl „obnovit“ ruský vliv v Pobaltí a zemích střední Evropy. (…)