Kdy se lingvistika začala inkluzivnímu jazyku věnovat? Je novinkou, že se čeština obohacuje o výrazy z cizích jazyků? A jak docílit toho, že se citlivý jazyk rozšíří a nezůstane uzamčen na akademické půdě? Připravila Hana Řičicová.
Hovoří lingvista Martin Konvička.
Natočeno 2023. Webová premiéra 12. 1. 2023 (ČRo Rádio Wave, 23 min.).
Lit.: Řičicová, Hana: Inkluzivní jazyk není žádnou novinkou, řešil se už za první republiky, říká lingvista. In web ČRo Radio Wave, 12. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Nejnapínavější je pozorovat ten vývoj. Sledovat, jak se jazyk v současné době mění, a to i s vědomím, že ne všechno z dneška zůstane zachováno,“ říká nadšeně lingvista Martin Konvička, který působí jako vědecký pracovník na Freie Universität v Berlíně, kde se dlouhodobě věnuje problematice inkluzivního jazyka. Potřebujeme k citlivému vyjadřování se znát nejnovější jazykové trendy, hvězdičky a lomítka? A jsou Češi a Češky konzervativní mluvčí?
Když se řekne inkluzivní jazyk, už to samotné implikuje, že někdo někoho z řeči vyřazuje a právě pomocí jazyka je potřeba tomu zabránit a vyřazeným udělat místo. Co to ale znamená ho prosazovat a proč je důležité ho používat? „Pro mě je tím hlavním cílem, aby jazyk odrážel skutečnost a reprezentoval celou společnost. Muž přece není prototypem člověka – jsou zde ženy, nebinární osoby a různé další genderové identity a ty všechny mají mít své místo,“ vysvětluje Konvička. (…)