Jak sociální sítě, mobilní telefony a přemíra informací mění pohled na válečné konflikty. Na to se ptá Vít Pohanka, mimo jiné i novinářů s praxí válečných zpravodajů.
Hovoří Jakub Szántó a Břetislav Tureček.
Natočeno 2022 (?). Premiéra 8. 1. 2023 (ČRo Plus, 17:34 h.; 27 min.).
Lit.: lup – Pohanka, Vít: Novinář ve válce? Podle mne není pro běžného člověka zdravé, aby od rána do večera ležel ve zprávách z Ukrajiny, soudí novinář Szántó. In web ČRo Plus, 8. leden 2023 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Válka na Ukrajině už trvá skoro rok. Je to první konflikt tak velkého rozsahu, který můžeme sledovat nejen zprostředkovaně v médiích, ale také na sociálních sítích. Vyznáte se v konfliktech i v tom obrovském množství informací? Víc než tomu bylo v případě válek v bývalé Jugoslávii, v Iráku?
Když vypuklo Arabské jaro, televize Al Jazeera informovala o protestech na káhirském náměstí Tahrír (Osvobození). Demonstranti se nejen tam, ale i v řadě dalších arabských zemí svolávali prostřednictvím sociálních sítí.
Už tehdy bylo také vidět mnoho záznamů a výpovědí přímých účastníků na sítích, a to bez zásahů médií. Tehdy se mluvilo o přelomu a nové éře, jak se svět o dění po celé planetě může dozvídat.
Další možností je takzvaný „embedding“, což je praxe, kdy jsou novináři přičleňovaní přímo k vojenským jednotkám. V první a druhé válce v Perském zálivu to byli právě reportéři, kteří měli snad i monopol na informace z první ruky. Hlavně v první fázi války v Iráku v letech 2003 a 2004 to – s odstupem času – pomohlo jejich zpravodajství ke značnému zkreslení obrazu, co se v zemi skutečně dělo. (…)