Taťána Zabloudilová. Dokumentární podcastová série o cestách ven z toxických vztahů a podobách sexuálního násilí. Kreativní producentka Veronika Ruppert. Garant Daniel Kupšovský. Hudba Monika Omerzu Midriaková. Mistr zvuku Jan Brauner. Vizuál Nikola Logosová. Dramaturgie Taťána Zabloudilová.
Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 6. 9. 2022 (ČRo Rádio Wave, 39 min.); 4. dílu 27. 9. 2022 (ČRo Rádio Wave, 43 min.).
Pozn.: Na festivalu Prix Bohemia Radio 2022 se konala debata na téma znásilnění a násilí ve vztahu. Moderovala Táňa Zabloudilová.
Lit.: Zabloudilová, Táňa: Ne útočník z parku, ale partner. Začíná podcast Hranice násilí, přináší výpovědi žen o znásilnění. In web ČRo Radio Wave, 25. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Já jsem nevěděla, že to bylo znásilnění,“ říká jedna ze šesti mladých žen, se kterými pro podcastovou sérii Hranice násilí natáčela Táňa Zabloudilová. „Dlouho jsem si myslela, že to byl jen špatný sex. Nenapadlo mě, že to mohl být trestný čin.“ Všechny postavy podcastu mají zkušenost se sexuálním násilím ze strany partnera nebo jiné známé osoby. Příběhy o cestách ven z prožitých traumat v podcastu komentují psycholožky, socioložky nebo právničky.
Na jaře roku 2021 Radio Wave zveřejnilo na Instagramu organizace Konsent výzvu. Ptali jsme se na různé životní situace, ve kterých může k sexuálnímu násilí dojít. Drtivá většina žen, které se ozvaly, psala o násilí, které zažily ve vztahu. Těmi, kdo ho páchali, byli partneři, popřípadě bývalí partneři nebo známí.
Z výzkumů víme, že pachatelem sexuálního násilí je až v devadesáti procentech případů člověk, kterého oběť zná. Podle Agentury Evropské unie pro základní práva z roku 2014 zažila více než třetina žen starších patnácti let fyzické nebo sexuální násilí. Dvacet dva procent žen starších patnácti let má navíc zkušenost s fyzickým nebo sexuálním násilím ze strany partnera. Přesto v Česku stále přetrvává představa, že jde o něco výjimečného.
V podcastu Táni Zabloudilové uslyšíte šest mladých žen. Popisují, jak se dostaly do situací, ve kterých docházelo, mnohdy opakovaně, k sexuálnímu násilí. Vysvětlují, proč byly často až po měsících nebo letech schopny svoji zkušenost pojmenovat. A jak se po tom všem cítí dnes. (…)
Táňa Zabloudilová je publicistka se zaměřením na popkulturu a sociální témata, moderátorka, a autorka podcastů. Pro Radio Wave už v minulosti připravila dvě sezony podcastu Moje terapie. Má za sebou šestileté působení na Radiu Wave na různých pozicích včetně editorky, v současnosti je členkou redakce Deníku Alarm, přispívá také například na server Aktuálně.cz a je dramaturgyní Seriál Killer festivalu. (…)
Lit.: Zabloudilová, Táňa: Nevěděla jsem, že to může být znásilnění, když se mi to stalo doma, v mojí vlastní posteli. In web ČRo Radio Wave, 6. 9. 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Dlouho jsem si myslela, že to byl jen špatný sex. Bylo to sice strašné, ale nenapadlo mě, že by to mohl být trestný čin,“ říká Anna, která v první epizodě Hranic násilí vypráví příběh začínající na školním večírku. Prožité násilí se na dlouho podepsalo na jejím psychickém zdraví. Způsob, jakým ho oběti prožívají, i to, jak Anna zkušenost zpracovávala, komentuje psychoterapeutka Dana Pokorná. O společenských kořenech sexuálního násilí mluví psycholožky z organizace Konsent.
„Pro Annu dlouho nebylo jednoduché svoji zkušenost pojmenovat. Sama podléhala společenským mýtům o tom, jak vypadá ‚to pravé‘ znásilnění,“ komentuje psychoterapeutka Dana Pokorná z Terapie Zlatnická, vedoucí psychoterapeutických služeb centra pro oběti domácího a sexuálního násilí proFem. V epizodě vysvětluje například i to jak moc záleží na reakcích okolí, když dojde ke znásilnění.
Uslyšíte také psycholožky Marcelu Poláčkovou a Veroniku Haumerovou z organizace Konsent, které podobný příběh jako je ten Annin používají jako modelový při workshopech na školách. Mluví o tom, jak na něj mladí lidé reagují: proč mají tendenci obětem nedůvěřovat a omlouvat pachatele sexuálního násilí, obzvlášť pokud dostanou informaci, že hrál v příběhu roli alkohol. Cílem lektorek Konsentu je předávat sdělení, že sexu by měl předcházet jasně projevený souhlas a nikdo by do něj neměl nikoho nutit.
„Teď už mám dané hranice, přes které nejede vlak,“ říká Anna, která vypráví také o tom, jak se díky práci na sobě se svou zkušeností dokázala vyrovnat, psychicky se stabilizovat a žít naplno. „Největší změnu u sebe vidím v komunikaci. Dřív jsem byla extrémně uzavřená, dnes už znám možnosti toho jak vyjádřit co mě trápí, umím o tom mluvit.“
Lit.: Zabloudilová, Táňa: Posadil mě do auta a ujížděl. Nejhorší bylo, když mi znásilnění nevěřili. In web ČRo Radio Wave, 27. září 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si příběh Julie, která se znásilnění bývalým přítelem rozhodla nahlásit. Policie ale při výslechu dávala najevo, že jí nevěří…
„Když jsem viděla ty malé rozbité cesty vedoucí pryč z města, došlo mi, že do kavárny mě neveze,“ vzpomíná Julie, hrdinka čtvrté epizody podcastu Hranice násilí. Bývalý přítel jí slíbil pomoc s učením, místo toho ji ale odvezl na osamělé místo u přehrady za Brnem. Přestože se Julie bránila a znásilnění nahlásila na Policii, narážela na nedůvěru. Poslechněte si, proč je pachatel dodnes nepotrestaný.
„Julie ho na začátku požádala o pomoc s učením. Nebyla to nabídka nového vztahu nebo souhlas s tím co se pak stalo,“ vysvětluje odbornice na téma sexuálního násilí Natalia Schwab-Figusch. „V kritické chvíli se zachovala jako někdo, kdo chce přežít. Bylo to naprosto správné jednání,“ dodává.
Podle advokátky Věry Novákové je v Juliině příběhu zásadní nedostatek podpory ze strany rodiny i policie. „Byla statečná, ale místo aby se kolem ní blízcí i zástupci institucí semkli a pomohli, tak jí pořád někdo podrážel nohy,“ říká Nováková. Vysvětluje, že policisté by měli oběti například připravovat na nepříjemné otázky. „Měli by vysvětlovat, proč se na ně ptají, člověk potřebuje rozumět tomu, co se děje. Je to součástí spravedlivého procesu.“ (…)
Lit.: Zabloudilová, Táňa: Dnes už vím, že to bylo znásilnění. Pořád ale přemýšlím, jestli to nebyla moje chyba. In web ČRo Radio Wave, 11. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „První ‚ne‘ jsem začala říkat, až když se mi spustily migrény s aurou. Šílená bolest. Celé moje tělo se bránilo, ale on to nedokázal pochopit. Reagoval hádkami a pláčem,“ popisuje hrdinka poslední epizody podcastu Hranice násilí, Lucie. Charismatický partner ji nutil k sexu citovým vydíráním a dostal ji do totálního psychického i fyzického vyčerpání. Přesto, že se z manipulativního vztahu nakonec vymanila a část traumatu se jí povedlo zpracovat, stále se potýká s pocity viny.
„Měla pocit jako by byla automat na sex, což vyvolalo ty fyzické projevy,“ komentuje Luciin příběh psychoterapeutka Natalia Schwab-Fisgusch. Po několika extrémně nepříjemných situacích, kdy si na ní partner sex vynutil, začala Lucie hledat cestu, jak ze vztahu ven. Poté, co se jí povedlo ho opustit, se na terapii začala vyrovnávat s pocity viny. „Pokud on třeba neviděl, že u toho pláču, nemuselo mu to dojít,“ říká.
Lit.: Zabloudilová, Táňa: „Neměla se opíjet, měla dávat pozor.“ Proč hledáme chyby u obětí znásilnění? In web ČRo Rádio Wave, 14. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Jak reagujeme na výpovědi o sexuálním násilí? A proč lidé často hledají chyby u obětí? Poslechněte si debatu o podcastové sérii Hranice násilí, která se odehrála na Bohemia Prix Radio v Olomouci.
„Máme tendenci si myslet, že svět je spravedlivý a každý dostane, co si zaslouží,“ vysvětluje psycholožka Veronika Haumerová z Konsentu. „Místo toho, abychom přisoudili vinu pachateli, ptáme se, co všechno mohla oběť udělat jinak, aby se jí to nestalo. Jenže zodpovědný je skutečně jen ten, kdo násilí páchá,“ zaznělo během diskuse k podcastu Hranice násilí. Autorka Táňa Zabloudilová ji vedla s odbornicemi a jednou z hrdinek podcastové série během festivalu Prix Bohemia Radio.
„Lidi mají pocit, že můžou. Že můžou jít přes hranice druhých nebo na ně prostě nedbat, je to mocenská záležitost,“ vysvětluje psycholožka, na kterou v debatě v olomouckém Divadle na cucky navazuje Táňa Reháková, vypravěčka páté epizody podcastu Hranice násilí, která má za sebou nekonsenzuální, násilný vztah. Její partner byl o několik let starší, ve vztahu kompletně určoval pravidla on, z Táni se snažil „vychovat“ dokonale poslušnou ženu a podroboval ji BDSM praktikám. (…)
Lit.: Zabloudilová, Táňa: Zažíváme kultivaci debaty o sexuálním násilí, myslí si novinářky Karásková Skoupá a Rychlíková. In web ČRo Radio Wave, 21. říjen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Poslechněte si doprovodný rozhovor k podcastu Hranice násilí se dvěma novinářkami, které v posledním roce a půl publikovaly několik textů o případech sexuálního násilí. Podle obou se české prostředí v tomto tématu výrazně vzdělalo.
„Když se objevilo hnutí MeToo v USA, připravili jsme v Alarmu anketu, kde renomované osobnosti veřejného prostoru mluvily o prožitém sexuálním násilí. Vůbec to tehdy nerezonovalo,“ vzpomíná Apolena Rychlíková. „Dnes už umíme lépe naslouchat, víme, jak o tom tématu mluvit a naše prostředí je bezpečnější,“ souhlasí Adéla Karásková Skoupá z Deníku N. Obě publicistky se v posledních letech zabývaly několika kauzami sexuálního násilí.
„Českou debatu v posledním roce a půl nejvíc ovlivnila kauza exposlance Dominika Feriho,“ říká v doprovodném rozhovoru k podcastové sérii Radia Wave Hranice násilí Karásková Skoupá. „Když jsme dělali rozhovory s dalšími ženami, říkaly nám, že se rozhodly promluvit právě proto, že už viděly, že se jim věnuje větší pozornost, nebudou znevažovány a nezamete se to pod koberec.“
Podle ní se také mnoho mužů muselo zamyslet nad tím, zda nepřekročili hranice někoho jiného. „Jestli všechny jejich sexuální kontakty byly v pořádku,“ dodává novinářka, která na několika textech o sexuálním násilí v univerzitním prostředí spolupracovala s kolegyní Dominikou Píhovou a Janou Cíglerovou. Společně popsaly kauzy Petra Christova z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy nebo Pavla Dufka, který vyučoval na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity. (..)