Jan Daňhelka, hydrolog z z Českého hydrometeorologického ústavu. Zákaz odběru vody pro zalévání zahrad nebo plnění bazénů patří mezi ty nejméně nepříjemné důsledky sucha. Očekávají se také nižší výnosy zemědělských plodin a výrazně stoupá riziko požárů. Evropské veletoky přestávají být využitelné pro lodní dopravu. Jak se vyrovnat s nedostatkem vody? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2022. Premiéra 11. 8. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: Bumba, Jan – ert (= Erhart, Michael): Vysychání řek hrozí i v Česku. Sucha byla i dříve, dnes je ale tepleji, vysvětluje hydrolog Daňhelka. In web ČRo Plus, 11. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sucho je podle odborníků delší než v minulých letech. Vysychají přitom i evropské veletoky, na Rýně jsou problémy s lodní dopravou, z italského Pádu je potůček a ve Francii hrozí, že nebude, jak chladit jaderné elektrárny. A podle hydrologa Jana Daňhelky jsou ohrožené i vodní toky v Česku: „V letech 2015 a 2018 vyschly i toky, u kterých bychom to opravdu netipovali. Mají šířku třeba 10 metrů a opravdu tam neteče vůbec nic,“ uvádí.
Větší řeky jako Labe nebo Vltava prý nevyschnou díky vltavské kaskádě, která zajišťuje průtok i v období sucha. „Ale kdybychom se podívali do historie, tak jsou krásné fotky z roku 1904, kdy stojí kapela uprostřed Labe, mají vyhrnuté kalhoty do půlky lýtek a vyhrávají,“ popisuje.
Nejhorší situace je nyní zřejmě na severu Itálie a obecně na jihu Evropy. „Dlouhodobě je tam srážkový deficit, ke kterému se přidávají extrémní teploty, které jsou vyšší, než je běžné, a trvají mnohem déle. Voda se ztrácí z krajiny a vegetace se ji snaží spotřebovat pro své přežití,“ vysvětluje.
Nedostatek vody, případně její vyšší teplota, má vliv i na energetiku. Zatímco jaderné elektrárny Temelín a Dukovany mají vlastní nádrže, například mělnická uhelná elektrárna musela být během sucha v roce 2003 odstavena.(…)