Oddalování doby usínání může vést k posunutí tzv. biologických hodin. Dřívější usnutí pak často není možné. Kromě nevyspání hrozí i potíže v sociálním fungování a rozvoj duševních poruch. Připravila Adéla Paulík Lichková.
Hovoří neuroložka Iva Příhodová.
Natočeno 2022. Premiéra 2. 8. 2022 (ČRo Rádio Wave, 24 min.).
Lit.: Paulík Lichková, Adéla: Dospívající chodí často spát až po půlnoci, důsledky zpožděného spánku neřeší. In web ČRo Radio Wave, 2. srpen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dospívající mají přirozenou potřebu posunovat dobu usnutí na později, protože se jim i později vylučuje melatonin. Když to ale přeženou a příliš často chodí spát po půlnoci, může to vést k přenastavení tzv. biologických hodin. Dřívější usnutí pak není možné ani v situacích, kdy je to potřeba například proto, že brzy ráno zvoní budík.
Specifickou večerní činností, která brání zdravému spánku, je sledování sociálních médií. „Kromě modrého světla, které brání usnutí, mají sociální média a elektronické přístroje i stimulační efekt. Poskytují nám řadu podnětů a mozek se nemůže uklidnit a připravit na spánek,“ říká v Diagnóze F lékařka Iva Příhodová z Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.
Zpožděný spánek může být významným faktorem v rozvoji poruch pozornosti s hyperaktivitou a může mít dopad i na sociální fungování jedince, mimo jiné na schopnost účastnit se školní výuky. Léčba je obtížná – mladým lidem, u kterých se může vyskytnout, totiž absence ve škole často nevadí a jejich motivace k léčbě, do které je přivedli rodiče, je minimální. (…)