Severoatlantická aliance oficiálně přizvala do svých řad Finsko a Švédsko, několikanásobně posílí obranu svého východního křídla a slíbila pomáhat Ukrajině tak dlouho, jak bude potřeba. To jsou hlavní výsledky dnes končícího summitu v Madridu, na kterém NATO přijalo nový strategický dokument, určující jeho směřování v příštích letech. Jak bude NATO po tomto summitu připraveno na svět, který změnila ruská invaze na Ukrajinu? Co změny obsažené v nově přijaté alianční strategii znamenají pro Česko? Moderuje Lukáš Matoška.
Hosté byli Tomáš Pojar, zahraničněpolitický a bezpečnostní poradce premiéra; Martina Heranová bezpečnostní analytička CEVRO; Michael Romancov, politický geograf z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzity Praha; Karel Svoboda, odborník na postsovětský prostor.
Natočeno 2022. Premiéra 30. 6. 2022 (ČRo Plus, 8:08 h.; 24 min.).
Lit.: Matoška, Lukáš – lup: Ve výdajích na obranu jsme v NATO pořád jedni z nejhorších. To je dál neúnosné, míní bezpečnostní analytik Pojar. In web ČRo Plus, 30. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: (…) Na summitu v Madridu dostaly Finsko a Švédsko pozvánky ke vstupu do Severoatlantické aliance. Dál se členské státy dohodly, že několikanásobně posílí obranu svého východního křídla a Ukrajině budou pomáhat tak dlouho, jak bude potřeba. „Členské státy NATO se snaží víc investovat do obrany, kterou musíme brát vážně,“ popisuje bezpečnostní analytik a poradce premiéra Tomáš Pojar. „Protože nám Vladimir Putin ukazuje, že válka v Evropě není žádné sci-fi.“
Pro nás z toho podle analytika vyplývá, že musíme investovat do vlastní obrany, vojáků či techniky.
„Protože jsme stále jedni z nejhorších v rámci Severoatlantické aliance, a dál je to už neúnosné. Musíme se snažit situaci napravit tak, abychom během dvou let nastoupali na ta dvě procenta HDP, která pak půjdou na výdaje na obranu. A takto abychom to udrželi mnoho dalších let, a to až do chvíle, kdy bude armáda bojeschopná.“ (…)