Po druhé světové válce se Československo k Židům otočilo zády. A antisemitismus se na přelomu 40. a 50. let stal i nástrojem komunistů. Složitý příběh židovské komunity v Československu přiblíží dokumentární pásmo z cyklu Téma Plus. Připravila Lucie Korcová.
Natočeno 2022. Premiéra 21. 5. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.). Repríza 1. 2. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Lit.: Korcová, Lucie: Po druhé světové válce se Československo k Židům otočilo zády. Antisemitismus se stal i nástrojem komunistů. In web ČRo Plus, 1. únor 2025 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V květnu 1945 se Evropou valila vlna euforie – Německo kapitulovalo a šest válečných let bylo u konce. Z koncentračních táborů se domů vraceli také židovské děti, ženy a muži, kteří dokázali přežít útrapy nacistických továren na smrt. Místo rodiny a přátel se ale často setkali s odmítáním a nezájmem. Československo, které považovali za svou vlast, se k nim otočilo zády. Zůstali sami.
Kromě přístupu známých a sousedů se Židé po návratu museli vypořádat také s problematikou státního občanství. Po roce 1945 se totiž československým občanem mohl stát pouze člověk české nebo slovenské národnosti. Vycházelo se přitom ze sčítání lidu z roku 1930, kdy se Židé často hlásili k židovské národnosti.
„Je to velký paradox, protože při sčítání lidu v roce 1930 vláda platila několika sionistům – mimo jiné Maxi Brodovi, který je znám jako přítel Franze Kafky –, aby během sčítání lidu objížděli na Podkarpatské Rusi jednotlivé obce a agitovali pro židovskou národnost. Povzbuzovali Židy, kteří mluvili různými jazyky a mohli se přihlásit i k jiným národnostem, aby se nepřihlásili k maďarské nebo německé nebo těm, které československý stát chtěl oslabit, ale aby se přihlásili k židovské národnosti,“ vysvětluje historička z Ústavu pro Soudobé dějiny Kateřina Čapková. (…)