Připravila Šárka Jančíková.
Hovoří Kateřina Tučková.
Natočeno 2022. Premiéra 28. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 21 min.).
Lit.: Jančíková, Šárka: Nedržet člověka v mlčícím davu. Román Bílá Voda Kateřiny Tučkové reflektuje postavení žen v katolické církvi od 50. let po 21. století. In web ČRo 3 Vltava, 28. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Řeholnice nad těmi, kteří je chtěli zničit, jistým způsobem zvítězily. Poslechněte si celý rozhovor se spisovatelkou Kateřinou Tučkovou o knize Bílá Voda.
Je to vyprávění o řeholnicích za totality, Moravské podzemní církvi či o zapomenuté světici označené ve 13. století za heretičku? O hledání víry nebo o boji za emancipaci žen v církvi? Jak se tahle témata promítla do téměř sedmisetstránkové prózy Bílá Voda, proč kniha vznikala postupně ve třech verzích a co se odráží v ústředních postavách sestry Evaristy i novinářky Leny?
„Pro mě bylo důležité předestřít před čtenářem momenty, kterými musely projít řeholnice v padesátých letech, kdy je minulý režim internoval do klášterů většinou v pohraničí, kde byly vězněné, byť ne ve vězení. A když jsem se pak rozhlížela po dalších motivech, narazila jsem na problematiku Moravské podzemní církve a tajného biskupa Felixe Davídka a na jeho dodnes kontroverzní akt svěcení žen na katolické kněžky. A došlo mi, že tohle by pro ty řeholnice bylo ideální řešení,“ líčí Kateřina Tučková, jak se téma jejího románu Bílá Voda vyvíjelo.
A dodává: „Příběh svaté Vilemíny jsem předtím neznala, ale připadal mi neopominutelný, protože se na něm dalo ukázat, že pokusy o emancipaci žen v církvi probíhaly už koncem třináctého století i mnohem dříve. Biskup tajné církve Felix Davídek to ostatně ve svých přednáškách také popisoval a tvrdil, že ženy v desátém a jedenáctém století, kdy se ustanovilo kolegium kardinálů, ženy pouze prohrály boj o moc.“ (…)