Před rokem 1989 působila v Československu vlastně jediná zastřešující organizace pro práci se školáky – Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže. Co dělali pionýři v letech socialismu – a co dělají dnes? Nad tím se v pořadu Téma Plus zamyslí hosté redaktora Víta Pohanky.
Natočeno 2022. Premiéra 30. 4. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).
Lit.: Pohanka, Vít: „Věřili jsme, že jsme nejšťastnější děti na světě.“ Jak stát vychovával pionýry a co dělají dnes. In web ČRo Plus, 30. duben 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Maria Espeland má bělorusko-korejské kořeny a v dětství a dospívání byla aktivní pionýrkou. Dostala se až do mekky všech pionýrů, Mezinárodního pionýrského tábora Artěk na Krymu. „Celý ten koncept Artěku využíval naši naivitu. Využil můj idealismus. To kvůli Artěku jsem zůstávala idealistická příliš dlouho. Věřili jsme, že je Sovětský svaz tou nejlepší a nejdokonalejší zemí na světě! A samozřejmě jsme si byli jistí, že jsme ty nejšťastnější děti na světě,“ říká dnes.
Snaha vychovávat děti a dorost v duchu marxisticko-leninské ideologie byla společná všem zemím někdejšího sovětského tábora. Ne vždycky se stejnou intenzitou a úspěchem.
„My jsme si opravdu byli jistí, že jsme ta nejvíc privilegovaná generace v historii sovětské společnosti. A chlubili jsme se tím. Já tomu věřila, ano,“ přiznává dnes Maria Espeland. Dnes žije v Norsku a pracuje jako překladatelka, ale narodila se ve Vorkutě, městě, které vzniklo jako jeden z nechvalně proslulých táborů gulag a psal o něm i Alexandr Solženicyn. To ale jako malá dívka v sedmdesátých a osmdesátých letech netušila.
A složitější, než jak si to pamatujeme, to bylo i s Pionýry. (…)