Připravila Gita Zbavitelová.
Natočeno 2022. Premiéra 25. 3. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál, 23 min.).
Lit.: Zbavitelová, Gita: Jak se může Ukrajina poučit ze sovětsko-finské války před osmdesáti lety? In web ČRo 1 Radiožurnál, 25. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Nedlouho poté, co Hitler napadl Polsko, zaútočil Sovětský svaz v listopadu 1939 na Finsko. Urputné boje za dlouhé a drsné zimy skončily Moskevským mírem, který obsahoval mnohem menší finské ústupky, než jaké si Stalin před zahájením invaze představoval.
V analýze pro agenturu Bloomberg tuto historickou epizodu zmiňuje americký admirál ve výslužbě a bývalý vrchní velitel spojeneckých sil NATO James Stavridis. Jak zdůrazňuje, takzvaná Zimní válka se v mnohém podobá současné ruské agresi na Ukrajině.
Ačkoliv sovětská armáda měla tehdy mnohem více zbraní i vojáků, Finové dokázali ruský postup v podstatě zastavit. Scénář byl podle Stavridise až „děsivě podobný“ situaci na Ukrajině, kde Putinovi vojáci čelí sveřepému odporu neohrožených Ukrajinců.
Sovětský svaz měl zhruba dvakrát víc vycvičených mužů než Finsko a ještě větší převahu v počtu tanků a bojových letadel. Finové měli jen několik desítek kusů, zatímco Sověti disponovali přibližně pěti tisícovkami tanků a čtyřmi tisíci letadel. Přesto Finové zabili v bojích pětkrát víc Sovětů než Sověti Finů.
Sověti nakonec finský odpor v podstatě zlomili, a to především díky mechanizovaným operacím a převaze ve vzduchu. Odhodlanost obránců a hrozba pokračujícího povstání ale významně přispěly k uzavření míru. A přestože bylo cílem Sovětů dobytí celého Finska a nastolení loutkového režimu, Moskva se nakonec spokojila jen s asi deseti procenty finského území a příslibem finské neutrality. (…)