Podcast. Připravili Richard Vrdlovec a Iva Hadj Moussa.
Hovoří ekonomka Aranka Bergnerová (1), Václav Korbel, Lucie Trlifajová a další.
Natočeno 2022. Premiéra 1. dílu 24. 3. 2022 (ČRo Rádio Wave).
Lit.: Vrdlovec, Richard – Hadj Moussa, Iva: Peníze pod kontrolou. Startuje nový magazín Finančák. In web ČRo Radio Wave, 14. březen 2022 (článek) – Cit.: Od 24. března uslyšíte na Radiu Wave každý čtvrtek magazín Finančák. Iva Hadj Moussa a Richard Vrdlovec mluví s odborníky ve studiu i lidmi na ulici o tom, jak mít peníze pod kontrolou.
„Richard penězům rozumí, kromě toho, že to je duchovně založený jogín, živí se jako finanční specialista,“ říká Iva a dodává. „Mě svět peněz sice zajímá, protože si za peníze ráda kupuji hezké a užitečné věci, ale zatím o něm vím málo. Doufám, že se to díky Finančáku změní.“
Iva natáčí pro Finančák anketu s lidmi na ulici a ptá se jich na to, jak řeší placení daní, bydlení, půjčky nebo spoření. Jejich odpovědi pak spolu s Richardem rozebírají s odborníky ve studiu a ptají se jich na konkrétní rady ze světa peněz. (…)
Lit.: Vrdlovec, Richard – Hadj Moussa, Iva: Pomáhá vám s daňovým přiznáním máma nebo táta? Nejste sami, říká odbornice. In web ČRo Radio Wave, 24. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: V prvním díle nového magazínu Finančák se společně s ekonomkou Arankou Bergnerovou budeme věnovat daním. Konec lhůty pro vyplnění růžového přiznání se totiž neúprosně blíží a řada z nás má z daní obavy. Dokonce i moderátoři Finančáku, Iva Hadj Moussa, která daní paušální daní, a její spolumoderátor Richard Vrdlovec, který si daně kompletně dělá sám. Ekonomka Aranka Bergnerová zase přiznává, že kvůli každoročním změnám a složitosti z hlavy nezná všechna pravidla, jak danit.
Ve Finančáku kromě jiného odpovídáme i na otázku, jestli je při vyplňování daňového přiznání lepší vzít si k ruce daňového poradce nebo aspoň zkušenějšího rodiče. Přesně tak to totiž dělají hned tři z pěti lidí, se kterými jsme natáčeli a ptali se jich, jak placení daní zvládají. (…)
Lit.: Vrdlovec, Richard – Hadj Moussa, Iva: Rovné šance u nás nejsou, ale nepodceňoval bych úsilí a vůli uspět, říká analytik Václav Korbel. In web ČRo Radio Wave, 16. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Přání, aby se všichni měli úplně stejně dobře, je utopie. Šance na dobrý život ale zvýšit jdou,” je přesvědčen analytik Václav Korbel. (…)
Někdo se narodí dobře zajištěným, vysokoškolsky vzdělaným rodičům, a navíc v bohatém regionu. Další takový start do života nemá. Jak se poprat s nerovnými šancemi získat dobré vzdělání a uspokojivý plat?
Do nového Finančáku si Iva Hadj Moussa a Richard Vrdlovec pozvali analytika Václava Korbela z výzkumné instituce PAQ Research, která se zabývá mimo jiné právě přístupem českých obyvatel ke vzdělání a mapuje vzdělávací problémy a nerovnosti českých žáků.
Podle Korbela je právě kvalitní vzdělání tou nejzásadnější cestou, jak sociální šance ve společnosti narovnat. Zároveň zdůrazňuje důležitost osobnostního nastavení, kterému se v odborné terminologii říká „growth mindset“ a zjednodušeně řečeno vyjadřuje vůli člověka překonávat překážky, odolávat stresu, učit se z chyb a snahu na sobě pracovat.
„Chybu často dělají rodiče a učitelé, kteří nám říkají, že něco nedokážeme a nejsme v něčem dobří,” zmiňuje odborník. (…)
Lit.: Vrdlovec, Richard – Hadj Moussa, Iva: Zaplatit dítěti rovnátka? Pro 40 % Čechů problém, upozorňuje sociální antropoložka Lucie Trlifajová. In web ČRo Radio Wave, 30. červen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaké jsou mzdy a platy v Česku? Samozřejmě záleží na tom, jestli se poměřujeme se zeměmi na západ, nebo na východ od nás. Mnozí odborníci zabývající se výzkumem života lidí v Česku jsou v každém případě přesvědčeni, že bychom měli diskutovat o minimální částce pro důstojný život.
Sociální antropoložka Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky a Sociologického ústavu Akademie věd České republiky říká, že ekonomický růst země automaticky neznamená, že všichni se mají lépe, přitom podle ní by z blahobytu měli profitovat všichni. Růst mezd však zažívají pouze některé obory. Patří mezi ně třeba školství, kde se významně projevila role odborů. „Tlak na nízkou mzdu je přítomný zejména v některých globálních řetězcích,“ upozorňuje.