Rudolf Špoták z Pirátské strany, plzeňský hejtman. Česko je jednou ze zemí Evropské unie, v nichž se usazují uprchlíci z Ukrajiny. Daří se příchozí rovnoměrně umisťovat po celém českém území? Nejsou některé oblasti zbytečně přetíženy? Co uprchlíkům do nového začátku obvykle chybí? Moderuje Jan Bumba.
Natočeno 2022. Premiéra 24. 3. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.; 26 min.).
Lit.: Bumba, Jan – ert (= Erhart, Michael): První otázkou Ukrajinců není, kde něco dostanou zadarmo, ale kde mohou pracovat, popisuje hejtman Špoták. In web ČRo Plus, 24. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vláda představila příspěvek, kterým chce podpořit domácnosti nabízející ubytování uprchlíkům z Ukrajiny. Hostitelské rodiny mohou získat 3 tisíce korun na osobu a měsíc, celkem ale maximálně 12 tisíc. „Nabídek přibývá. Osobně si od toho slibuji nejen nárůst ubytovacích kapacit, ale i to, že integrace uprchlíků v rodinách bude úspěšnější než v případě ubytovacích zařízení,“ uvádí hejtman Plzeňského kraje Rudolf Špoták (Piráti).
V Česku zatím našlo útočiště na 300 tisíc ukrajinských uprchlíků, z toho 16 tisíc v Plzeňském kraji. Zvyšuje se také podíl těch, kteří žádají o ubytování v krajských asistenčních centrech, podle Špotáka je to nyní asi každý desátý.
U většiny uprchlíků není první otázka, kde budou bydlet a co dostanou zadarmo, ale kde mohou najít práci. Rudolf Špoták
„Zřídili jsme takzvané nouzové přístřeší. Bavíme se o tělocvičnách nebo kulturních domech, kde by lidé měli zůstat maximálně měsíc. Zatím se nám daří, že tam jsou přibližně týden až 10 dní. Pak se je snažíme dostávat do obecních ubytoven nebo zařízení, která se takto zřídila,“ popisuje hejtman s tím, že jde o bývalou ubytovnu nemocnice v Plzni nebo o nasmlouvaná lůžka u soukromých ubytovatelů.
Špoták zároveň zdůrazňuje nutnost trvání nouzového stavu: „Bez něj v podstatě všechny ty věci, které jsme doteď vybudovali, padají. Na české občany to v podstatě nemá žádný vliv a je to pouze věc, která pomůže krajům a obcím lépe fungovat. Z hlediska komunikace a financování. Nemůžeme bez něj žít.“
Zatímco se zapojením Ukrajinců na český trh práce by v kraji s dlouhodobě nízkou nezaměstnaností neměl být problém, řešit je třeba otázky spojené s kapacitami ve zdravotnictví a školství.
„Příprava na následující školní rok, z hlediska škol a hlavně školek, bude náročná především s ohledem na kapacity,“ upozorňuje Špoták a nevylučuje ani vznik ukrajinských tříd, v nichž si žáci budou osvojovat základy češtiny, aby se mohli integrovat do klasických tříd. (…)