Rozhovor s Lizou, která se z Jekatěrinburgu přestěhovala do Prahy. Jaké to je mít v aktuální situaci celou rodinu v Rusku? Připravila Aneta Martínková.
Hovoří .
Natočeno 2022. Premiéra 14. 3. 2022 (ČRo Rádio Wave, 16 min.)
Lit.: Martínková, Aneta: „Moji sestru zatkli za to, že šla po ulici.“ Útěk z rodné země je téma i pro Rusy. Na jaké překážky naráží? In web ČRo Radio Wave, 14. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: V sérii Exil pokračujeme s příběhy o lidech, kterým válka převrátila život naruby. Liza je šestadvacetiletá studentka sémiotiky, do Česka přišla před sedmi lety z Jekatěrinburgu. Svůj rodný jazyk aktuálně využívá při tlumočení pro uprchlickou rodinu z Ukrajiny. Válka na Ukrajině ale negativně ovlivňuje i každodennost jejích příbuzných doma v Rusku. Liza se jim aktuálně snaží zajistit bezpečný odchod ze země.
O invazi se dozvěděla od svého šéfa, který jí 24. února ráno zavolal a ptal se, co si o situaci myslí. Sama nejdřív odmítala jeho zprávě věřit: „Všichni jsme do poslední chvíle pochybovali o tom, že by Rusko mohlo na Ukrajinu doopravdy zaútočit. Pak jsem si ale pustila zprávy a zjistila jsem, že vážně začala válka,“ říká.
Nejlepší kamarádka Lizy je přitom Ukrajinka: „Hned jsem jí psala, co její rodiče. Odpověděla mi dvěma zprávami. V jedné bylo, že žijí. A v druhé, že zatím.“ V současné situaci se tak Liza snaží zapojit do dobrovolnické pomoci ukrajinským uprchlíkům, nejlepším nástrojem je jí přitom paradoxně rodná ruština. „Tlumočím ukrajinské rodině, o kterou se staráme s kolegy z práce, snažíme se jim najít práci, nějak je uklidnit,“ popisuje.
Od vlastní rodiny z Ruska zároveň dostává zprávy o tom, jak tamní režim každým dnem přitvrzuje. „Blíží se to tam k diktatuře severokorejského typu, čtu zprávy o tom, že Putin chce vypnout internet. Bojím se, že když nebudeme jednat rychle, tak svoje rodiče už nikdy neuvidím,“ vypráví Liza. V průběhu rozhovoru si přitom píše se svou sestrou, kterou policie zatkla při procházce po petrohradských ulicích. „Je jí devatenáct, strávila noc za mřížemi, vyhrožovali jí, že si nikdy nenajde práci, že nedodělá školu. Musíme jednat hned.“ (…)