Panáček v říši mluveného slova stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Vladimir Putin ráno oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci. Z ukrajinských měst přicházejí zprávy o explozích. Aktuální situaci sleduje a debatu moderuje Jan Pokorný, Vladimír Kroc, Zdeněk Novák a Tomáš Pancíř.

Hovoří ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), analytička Asociace pro mezinárodní otázky a pedagožky na katedře mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Ivana Karásková,  bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, bezpečnostní analytik CEVRO Institutu, sémiotik a vedoucí Studia nových médií na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Josef Šlerka, Michal Smetana z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity, senátor Pavel Fischer, Šimon Pánek, Aleš Špidla, Karel Barták, ukrajinista Petr Kalina, Igor Lukeš, odborník na mezinárodní právo Vladimír Balaš, redaktor Hospodářských novin Ondřej Soukup, politický geograf Michael Romancov, poradce premiéra Tomáš Pojar, novinářka Petra Procházková, vojenský analytik Martin Koller a další.

Natočeno 2022. Premiéra 24. 2. – 18. 3. 2022 (ČRo 1 Radiožurnál – ČRo Plus, 7:06 – 14:06 h.; 15:06 – 17:06 h.; 17:33 – 19:00 h.).

Pozn.: Od 26. 2. je pořad veden pod názvem Speciál Radiožurnálu a ČRoPlus: Válka na Ukrajině.

Lit.: and – Pokorný, Jan: Ruská invaze na Ukrajinu hodinu po hodině. Poslechněte si speciální vysílání Radiožurnálu. In web ČRo 1 Radiožurnál, 24. únor 2022  (článek + nahrávky k poslechu) – Cit.: Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek ráno oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na ukrajinském Donbasu. Moskva podle něj nemůže tolerovat hrozby, které přicházejí z Ukrajiny a cílem operace bude ochrana lidských životů. Z ukrajinských měst od té doby přicházejí zprávy o explozích. Podle tamních médií se v přístavech Mariupol a Oděsa vylodili ruští vojáci. Místní novináři na internetu podávají zprávy o tvrdých bojích.  (…)

„Jedná se barbarský a nevyprovokovaný akt. A je naprosto nepřijatelný a v rozporu s mezinárodním právem. Takže očekávám a pracujeme na tom, že přijde patřičná odpověď z Evropské unie a ze Severoatlantické aliance,“ prohlásil ve Speciálu ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Ministr potvrdil, že Evropská unie a další západní státy mají zájem uvalit na Rusko sankce. „Politická vůle zde je. Postupujeme ve velmi úzké koordinaci se Spojenými státy, s Evropskou unií. Je zde široká koalice mezinárodního společenství, které dbá na to, aby mezinárodní právo nebylo takto brutálně porušováno,“ říká.

Lipavský očekává, že bude dál posíleno východní křídlo Severoatlantické aliance. (..)

Jak se ke konfliktu postaví další velký mezinárodní hráč, komunistická Čína, se Radiožurnál zeptal Ivany Karáskové, analytičky Asociace pro mezinárodní otázky a pedagožky na katedře mezinárodních vztahů Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

„Čína bude hrát roli třetího – úplně Rusko neodsoudí, ale současně si nebude chtít kvůli Rusku pálit prsty,“ myslí si Karásková. „Viděli jsme to třeba v uniklých pokynech cenzorů, které říkaly čínským médiím, jak mají informovat o ukrajinském konfliktu.“ Ta teď o probíhajících bojích nemluví jako o invazi nebo agresi, ale označují ji slovníkem Vladimira Putina „speciální operace“.

Pokud jde o ekonomické sankce vůči Rusku, zachová se Čína podle ní pravděpodobně jako po ruské anexi Krymu v roce 2014. Tehdy některé sankce dodržovala, ale na stranu druhou zase pomáhala Rusku tím, že mu čínské banky masivně půjčovaly. (…)

Jaké armády proti sobě v tom konfliktu vlastně stojí? Jsou rozdílné početně i kvalitativně, přibližuje bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, bezpečnostní analytik CEVRO Institutu.

„Bohužel výzbroj ukrajinské armády je starší a není tak kvalitní. Nehledě na to, že jí má pochopitelně méně. Ukrajinská armáda ale bojuje na svém území, má připravené obranné pozice a lidé bojují o své vlastní domovy,“ poukazuje na to, že obránci mají podle něj jednoznačně morální převahu. „Bude asi záležet na tom, jak se Ukrajincům podaří udržet obranu vzdušného prostoru.“

Z taktického hlediska nezvolil ruský prezident Vladimír Putin pro útok žádnou nestandardní strategii, hodnotí Jiří Šedivý: „Myslím si, že Rusové používají klasiku, kterou známe. To znamená provedení leteckých úderů a následně potom pozemní operaci. Ukrajinská armáda se pravděpodobně připraví na bránění přechodu hlavních toků, které mohou ruskou armádu když ne zastavit, tak výrazně zpomalit.“ (…)

Lit.. Pokorný, Jan – marz: Vít Rakušan k Ukrajincům s krátkodobým pobytem: Buďte bez obav, nikdo vás do země, kde začala válka, nebude vracet. In web ČRo Plus, 24. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Po desetiletích tady máme válku, shrnuje ve speciálním vysílání k událostem na východě Ukrajiny český ministr vnitra Vít Rakušan (STAN): „Máme tady jednoznačného agresora a jednoznačnou oběť. Rusko argumentuje jako vždycky všichni agresoři, že někoho chrání na území jiného státu. A Ukrajinu, která se snaží nějakým způsobem ubránit.“

Ukrajině je v tuto chvíli třeba dát pocítit, že v tak složité situaci není sama, říká ministr Rakušan.

Ukrajincům s krátkodobým povolením k pobytu, kterých je v Česku asi 60 tisíc, vzkazuje: „Buďte bez paniky, úřad to bude zvládat. Není potřeba věc řešit dnes. Rozhodně vás zpět do země, kde začal válečný konflikt, nikdo posílat nebude.“ (…)

Lit.. Pokorný, Jan – marz: Šedivý: Na straně Ukrajinců je morální převaha. Vojensky mají Rusové navrch početně i kvalitativně. In web ČRo Plus, 24. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Jaké armády proti sobě v tom konfliktu vlastně stojí? Jsou rozdílné početně i kvalitativně, přibližuje bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý, bezpečnostní analytik CEVRO Institutu. Jak budou obě armády pravděpodobně postupovat z taktického hlediska a čím může Česká republika Ukrajině nejúčinněji pomoct?

„Bohužel výzbroj ukrajinské armády je starší a není tak kvalitní. Nehledě na to, že jí má pochopitelně méně. Ukrajinská armáda ale bojuje na svém území, má připravené obranné pozice a lidé bojují o své vlastní domovy,“ poukazuje na to, že obránci mají podle něj jednoznačně morální převahu.

„Bude asi záležet na tom, jak se Ukrajincům podaří udržet obranu vzdušného prostoru.“ (…)

Lit.: Pokorný, Jan – marz: Putin rozumí jen síle. Silnou Ukrajinu, která se ubrání, můžeme pomáhat vytvářet i my, věří senátor Fischer. In web ČRo Plus, 24. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „To, čeho se Vladimir Putin dopustil, je akt agrese, porušení Charty OSN a okupace suverénního státu ozbrojenou mocí. Je potřeba odpovědět velmi tvrdě jako světové společenství,“ komentuje události na východě Ukrajiny senátor Pavel Fischer (BEZPP). Připomíná, že generální tejmník OSN António Guterres ruského prezidenta ve jménu humanity vyzval, aby poslal své vojáky zpět a nedovolil, aby v Evropě vypukla válka.

„Mám ale za to, že to bohužel může být apel, který Vladimir Putin zatím nechce slyšet,“ dodává Fischer s tím, že prezidenta Ruské federace doma nikdo nezastaví. „Své oponenty totiž systematicky ničil i zabíjel. Zabíjel i novináře.“ (…)

Lit.: Štěchrová, Věra – and: Generál Pavel: Přímá vojenská pomoc NATO Ukrajině by znamenala vědomý konflikt s Ruskem. In web ČRo 1 Radiožurnál, 24. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: „Do poslední chvíle jsem doufal, že na straně ruského vedení existuje aspoň zbytek soudnosti a že se nepustí do konfliktu, který přinese tolik utrpení na všech stranách,“ shrnuje své rozčarování z ruské invaze generál Petr Pavel, bývalý náčelník gen štábu a v letech 2015 až 2018 také předseda vojenského výboru NATO. Jaký typ války Rusko na Ukrajině vede a jak pravděpodobný je vojenský zásah ze strany NATO?

„Stejně jako mnoho dalších i já jsem očekával, že prezident Vladimir Putin zvolí cestu kombinovaného působení – částečně vojenských opatření na již odtržených částech Donbasu a hybridních opatření proti Ukrajině. Plnohodnotnou válku asi očekával málokdo,“ přiznává Petr Pavel.

„Na jedné straně je to typ klasického válčení, který známe z minulého století – s veškerou brutalitou a nasazením všech ničivých zbraní, navíc je ale doplněný moderním stylem válčení, který umožnily nové technologie. Rusko se na konflikt připravovalo měsíce dopředu nejenom ekonomicky, ale především propagandisticky. Byla tu i rozsáhlá vlna kybernetických útoků a celá řada dalších opatření, která směřovala k tomu, že konflikt v nějaké podobě propukne.“ (…)

Lit.: Pancíř, Tomáš – marz: Na konspirační scéně se objevily nové, nebo dosud neaktivní servery, říká mediální analytik Šlerka. In web ČRo Plus, 24. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Server investigace.cz vytvořil webový nástroj, který monitoruje debaty o ukrajinsko-ruské válce na sociální síti Facebook. „Poskytuje to poměrně dobrou představu, jak vypadá rétorika části společnosti, která má za to, že vpád do suverénní země pomocí tanků je obrana proti nacismu a má vést k demilitarizaci,“ říká jeden z autorů projektu, mediální analytik Josef Šlerka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Ve dvou sloupcích je možné sledovat dění spojené s konfliktem v otevřených skupinách a na facebookových stránkách, druhé dva pak pro srovnání ukazují totéž téma na stránkách a ve skupinách, které v minulých dnech sdílely obsah z konspiračních serverů, popisuje Šlerka.

V uplynulých týdnech jsme na internetu mohli vidět něco, čemu se říká budování pretextu. Josef Šlerka

Relativně pestrá debata na sociálních sítích se postupně začíná slévat do dvou silných proudů, upozorňuje. Webový nástroj přitom slouží k tomu, aby se lidé mohli podívat, jak se diskuse v reálném čase proměňuje. (…)

Lit.: kac – Pancíř, Tomáš: Analytik: Není to fér souboj. Na morálce Ukrajinců by záležely boje ve městech, pokud Rusku nevyjde rychlá invaze. In web ČRo Plusl, 24. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rusku jde primárně o to zničit protileteckou obranu Ukrajiny a její letectvo obecně. „Obklíčit Kyjev, obsadit strategické body, obklíčit ukrajinskou armádu a zničit její logistickou podporu – tímto směrem teď Rusko směřuje,“ popisuje Michal Smetana z Katedry bezpečnostních studií Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity.

„Není to bohužel pro Ukrajinu fér souboj,“ připouští Smetana. A to přesto, že je ukrajinská armáda v mnohem lepším stavu než v roce 2014.

„Přesto je kvalitativně i kvantitativně mnohem slabší než ruská armáda, která je lépe připravená i vyzbrojená. V tuto chvíli má Ukrajina jen malou šanci zvrátit ruskou invazi.“

Smetana připomíná, že ačkoliv Ukrajina i Rusko dávají na armádu srovnatelné procento svého HDP, to ruské procento se počítá z mnohem větší ekonomiky a modernizace ruských jednotek probíhá výrazně delší dobu. (…)

Lit.: Pokorný, Jan – marz: Zavření kohoutků s ruským plynem by jako první dopadlo na chemický průmysl, říká zmocněnec Bartuška. In web ČRo Plus, 25. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pokud by Rusko přerušilo dodávky energií, Česká republika je připravená je nahradit, řekl premiér Petr Fiala (ODS). A jeho slova ve Speciálu Plusu potvrzuje i vládní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška: „Jsme schopni to zvládnout jak v ropě, tak v zemním plynu.“

Z těchto dvou komodit je nicméně druhá jmenovaná tou problematičtější, uznává. „Byl by to nepochybně problém pro celou Evropu – podíl ruského plynu je zhruba 40 procent.“

Z přibližného objemu osmi miliard kubíků plynu, který ročně dovážíme, směřuje podle Bartušky asi polovina do chemického průmyslu. „To by bylo také to první, co by bylo odstaveno – výroba hnojiv a podobně. Na prvním místě jsou občané a kritická infrastruktura.“ (…)

Lit.: Pokorný, Jan – vma: Pánek: Zájem o sbírku pro Ukrajinu je obrovský, vybralo se 100 milionů korun. In web ČRo 1 Radiožurnál, 25. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Na pomoc Ukrajině můžou přispívat Češi ve sbírkách neziskových organizací. Spustily je třeba organizace Adra, Charita, UNICEF Česká republika. Projekt Paměť národa přes Darujme.cz vybral téměř 15 milionů korun. Na Ukrajině od roku 2014 působí společnost Člověk v tísni. „Za poslední 3 dny se vybralo 100 milionů. Zájem je obrovský, lidé cítí potřebu nějak pomoci, solidarizovat se, možná i ukázat, že nesouhlasí s tou agresí,“ říká ředitel společnosti Člověk v tísni Šimon Pánek.

„Peníze půjdou, pokud to bude možné, na pomoc uvnitř Ukrajiny. V této chvíli je to absolutně nejasné, situace se vyvíjí velmi překotně. Teď se valí lidé z Ukrajiny, nikoli, že by se na Ukrajinu něco dováželo. Ve velké míře půjdou peníze na pomoc rodinám, lidem na útěku. Ať už na západní Ukrajině, v nejbližších státech, ale i v Česku, bude-li to potřeba,“ upřesňuje Šimon Pánek. (…)

Lit.: Pancíř, Tomáš – marz: Anonymous vysílají Rusku vzkaz – můžeme shazovat vaši kritickou infrastrukturu, popisuje expert. In web ČRo Plus, 25. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kybernetická válka je v současné době nedílnou součástí jakéhokoliv válečného konfliktu, připomíná prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti z CEVRO Insitutu Aleš Špidla. Kybernetická válka podle něj probíhá z ruské strany směrem k Ukrajině už dlouho. Za napadenou Ukrajinu se v tomto ohledu nyní postavilo hacktivistické hnutí Anonymous.

„Je to logické vyústění,“ myslí si Špidla, host Speciálu k ukrajinsko-ruské válce. „Anonymous jsou v těchto aktivitách schopní k sobě jako sněhová koule nabalit spoustu podporovatelů a útok tak může být velmi masivní.“

Hackeři už úspěšně napadli například ruskou televizní stanici RT i její internetové stránky a některé vládní weby, říká Špidla a podotýká, že iniciativa cílí také na Čínu: „Postavili se na ukrajinskou stranu barikády a všichni na opačné straně budou čelit útokům.“ (…)

Lit.: kac – Pokorný, Jan: Druhý den ruské invaze na Ukrajině. Aktuální dění a reakce Západu hodinu po hodině. In web ČRo Plus, 25. únor 2022 (článek + nahrávky k poslechu). – Cit.: Ruská armáda ve čtvrtek ráno zahájila rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na sousední Ukrajinu, jde o největší výpad jednoho státu proti druhému v Evropě od druhé světové války. Dění sledujeme s analytiky, komentátory a našimi zpravodaji, kteří se hlásí přímo z Ukrajiny.

V první části Speciálu Radiožurnálu a Plusu se dozvíte, jaké sankce zavedly proti Rusku Velká Británie a Evropská unie. Připomeneme projev amerického prezidenta Joea Bidena. Je Česko připravené přijmout lidi prchající před válkou?

Jaká je situace přímo v Kyjevě, popisuje ve Speciálu po 7. hodině Tomáš Vlach. Jak komentují ruskou invazi světová média? A co znamená, že se ruští vojáci obsadili odstavenou jadernou elektrárnu Černobyl? Poslechněte si záznam speciálního vysílání. (….)

Lit.: Barták, Karel: Karel Barták: Protiruské sankce jsou pro Západ nejen logickou reakcí na válku na Ukrajině, ale také hlavolamem. In web ČRo Plus, 26. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Od začátku této tragické konfrontace mezi Ruskem a Ukrajinou západní země oznamovaly, že se v žádném případě nepustí samy vojensky do křížku s jadernou mocností Ruskem, protože by tím mohly vyprovokovat třetí světovou válku s nedozírnými důsledky.

Na ruský útok proti mírumilovné a svrchované Ukrajině tak reagují salvami sankcí, které sice nemají v mezinárodních vztazích obdoby, jak jsou silné, ale zároveň nechávají Kreml naprosto chladným – nemají, vlastně ani nemohou mít výraznější vliv na průběh bojů. Jejich dopady budou zajisté citelné, ale až postupem času. Momentální situaci na bojišti neovlivní.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to vyložila celkem přesně. „Tyto sankce zbrzdí hospodářský růst Ruska, zvýší cenu úvěrů, podnítí inflaci, dají impuls pro odliv kapitálu a postupně rozloží ruskou průmyslovou základnu,“ prohlásila politička. Postiženo bude bankovnictví, těžební průmysl, letecká doprava, podniky vyrábějící pro civilní sektor i pro armádu. Na západní špičkové technologie může Rusko zapomenout. Šéfka komise nepředstírala, že by tato opatření Evropské unie, koordinovaná se Spojenými státy a Velkou Británií, mohla mít nějaký okamžitý dopad. Nemá ho ani chvályhodná německá stopka schvalování provozu ropovodu Nord Stream 2, kterým ještě do Evropy nepřitekl ani litr ruského zemního plynu. (…)

Lit.: Pancíř, Tomáš – marz: Zelenský se ukázal jako opravdový hrdina a státník, komentuje ukrajinista Kalina. In web ČRo Plus, 27. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Reakce Ukrajinců mě nepřekvapuje. Při každém ohrožení byli v historii vždy naladěni velmi bojovně, komentuje Petr Kalina.

Pokud jde o možnost diplomatických jednání s Ruskem, upozorňuje Kalina, že Ukrajinci jsou teď naladěni velmi bojovně, přičemž případné jednání by muselo znamenat určité kompromisy. „Těm se nicméně Ukrajina asi nevyhne a vždy je samozřejmě lepší jednat než válčit,“ konstatuje.

Zatím jsou vlastenecké nálady mezi ukrajinskými občany velmi silné a k jejich oslabování zřejmě jen tak brzy nedojde, domnívá se odborník. „Nepřekvapuje mě to, Ukrajinci byli vždy při každém ohroženi naladěni velmi bojovně. V historii to můžeme vystopovat mockrát. (…)

Lit.: Pokorný, Jan – marz: Igor Lukeš: Myslím, že přijde chvíle, kdy Vladimir Putin prohlédne, že si ukousl příliš velké sousto. In web ČRo Plus, 28. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Podle některých zpráv by ukrajinsko-ruské jednání mohlo začít už dnes, věří profesor historie a mezinárodních vztahů na bostonské univerzitě Igor Lukeš. Připomíná ale: „Ukrajinští diplomaté i prezident Zelenskyj zdůrazňují, že jsou připraveni jednat o míru, ne o kapitulaci.“

Pokud jde o výhrůžky jadernými zbraněmi, je Washington prý zmatený. „Vladimir Putin totiž nespecifikoval, zda má na mysli mezikontinentální rakety, nebo zda mluví o raketách taktických s krátkým doletem.“

Podle Lukeše je třeba předpokládat, že přístup k nukleárnímu tlačítku mají na ruské straně stále lidé racionální, kteří by spuštění nukleární války nedopustili. „Vždyť sama existence těchto zbraní je ne proto, aby byly použity, ale právě proto, že jejich použití je nemyslitelné. A tak by to také mělo zůstat.“ (…)

Lit.: Pokorný, Jan – marz: Žalovat Rusko kvůli výrokům o genocidě je od Ukrajiny taktické, hodnotí expert na mezinárodní právo. In web ČRo Plus, 28. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ukrajina oficiálně podala na Ruskou federaci žalobu u Mezinárodního soudního dvora v Haagu. „Je-li ten spor zaměřen na lživé tvrzení Ruska, že Ukrajina páchala ve dvou svých republikách genocidu, je to ze strany Ukrajiny skvělý a taktický právní krok. Už teď je to pro ni politická výhra,“ hodnotí odborník na mezinárodní právo a místopředseda ústavně-právního výboru sněmovny České republiky Vladimír Balaš (STAN).

Poslanec připomíná, že mezinárodní soud v nizozemském Haagu řeší pouze spory mezi státy:

„Z titulu článku 9 Úmluvy o zabránění a trestání zločinu genocidia – ke kterému Ukrajina ani Rusko nevznesly výhrady – se bude rozhodovat nestranně a nezávisle. Jasně se prokáže, jak je tvrzení Ruska o genocidě lživé a účelové.“

Civilizované země by se podle Balaše při podezření z genocidy na obyvatelstvu měly obracet právě na mezinárodní soudní dvůr, místo aby věc řešily vojenskou invazí, připomíná poslanec.

Genocida, jak je popsána v článku II pod písmenem c v Úmluvě o zabránění a trestání zločinu genocidia – tedy „úmyslné uvedení kterékoli skupiny do takových životních podmínek, které mají přivodit její úplné nebo částečné fyzické zničení“ -, by navíc mohla být přičítána spíš ruské agresi, dodává Balaš. (..)

Lit.: oci – Pokorný, Jan: Oligarchové už na Putina nemají bezprostřední vliv. I válku kritizují opatrně, vysvětluje novinář Soukup. In web ČRo Plus, 1. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Sankce, které Západ uvaluje na Rusko, sice míří na celou společnost, citelně se ale dotýkají i oligarchů a vládnoucích elit včetně Vladimira Putina. Podle novináře Ondřeje Soukupa z Hospodářských novin je ale vliv těchto bohatých Rusů na Putinovu vládu malý. „Když současný ruský prezident nastoupil, tak s nimi uzavřel jakousi společenskou smlouvu:  Stát nebude zkoumat, jak oligarchové své majetky získali, ale oni nebudou zasahovat do politiky,“ přibližuje novinář.

„To naprostá většina oligarchů pochopila. Jediný, kdo s tím nesouhlasil, byl Michail Chodorkovskyj, který pak také skončil na deset let ve vězení. Takže i ostatní ten signál pochopili,“ dodává Soukup.

Zvláště nová generace oligarchů, kteří se etablovali za Putina, mají vyloženě roli správců majetků, vysvětluje Soukup. „A ti velmi dobře chápou, že stačí chybný krok a o majetek přijdou.“ (…)

Lit.: lup – Pokorný, Jan: Romancov: Putin se izoloval. Nekomunikuje s oligarchy ani se svou Radou. To nevěští nic dobrého. In web ČRo Plus, 2. březen 2022  (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: Vladimir Putin byl v důsledku pandemie dlouhou dobu izolován, míní politický geograf Michael Romancov: „Zdá se, že vůbec nejděsivějším dopadem pandemie je právě to, že se ruský prezident odstřihl nejen od kontaktu se světovými protějšky, ale pravděpodobně i od lidí, se kterými v Rusku komunikoval z hlediska správy země. Už delší dobu se zdálo, že Vladimir Putin nekomunikuje s těmi, kterým říkáme ruští oligarchové.“

Ani ruští oligarchové nepředstavují podle Romancova vnitřně konzistentní skupinu. „Která by byla schopna agregovat svůj politický nebo ekonomický zájem a o něm komunikovat s Putinem, a to jako jedna politická síla,“ vysvětluje.

Všichni jsme mohli vidět, jakým způsobem Putin ,zametl‘ se šéfem vnější rozvědky Naryškinem. Michael Romancov

Zveřejněné záběry ze zasedání zvláštního orgánu Rady bezpečnosti Ruské federace – jde o instituci vytvořenou už v 90. letech, ve které zasedají nejvýše postavení ministři, úředníci a zástupci tajných služeb – je vidět, že většina ze zhruba třiceti členů pravděpodobně byla seznámená s Putinovým záměrem nejprve uznat Doněckou a Luhanskou republiku a následně zahájit vojenskou operaci proti Ukrajině asi na poslední chvíli, upozorňuje Romancov.

„Všichni jsme mohli vidět, jakým způsobem Putin ,zametl‘ se šéfem vnější rozvědky Sergejem Naryškinem. Ty záběry – to nebylo něco, co uniklo a co by zveřejnili hackeři. Byly to záběry, které ruský režim chtěl, aby viděli Rusové, respektive celý svět. A je to poměrně děsivá kulisa – z hlediska toho, že Putinova izolace v důsledku covidu od světových lídrů pravděpodobně znamenala zároveň izolaci od lidí, kteří by spolu s ním měli osudy Ruska vytvářet. A to bohužel nevěští nic dobrého,“ myslí si politický geograf.

Parlament a vláda jsou prý jen jakési obslužné organizace prezidenta, a to proto, že reálně žádnou moc nemají. S nimi ale Putin komunikuje a konzultuje důležitá rozhodnutí. (…)

Lit.: Pokorný, Jan – marz: Amerikanista: Bezletový prostor nad Ukrajinou by někdo musel vynucovat, ale pak by hrozila eskalace. In web ČRo Plus, 2. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Spojené státy se přidávají k zemím, které pro ruská letadla uzavřely svůj vzdušný prostor. Prezident Joe Biden to potvrdil při přednesu zprávy o stavu unie. „Jeho projev byl zvláštní právě tím, jaký důraz v něm byl kladen na zahraniční politiku. Byl určitě koncipován pro zahraniční publikum a prezident logicky začal ukrajinskou situací,“ konstatuje amerikanista Jiří Pondělíček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Bidenův projev hrál výrazně na strunu americké jednoty, shrnuje odborník a připomíná, že na závěr hlava státu mluvila o příležitosti pro Američany znovu se sjednotit.

To, že americká strana odmítla uzavření leteckého prostoru nad Ukrajinou, je podle Pondělíčka zřejmou snahou o respektování červené linie, kterou Vladimir Putin vytyčil, když ostatní varoval, aby se do situace nevměšovali.

„Pokud by byla vyhlášena bezletová zóna, tak ji někdo logicky musí vynucovat – což by znamenalo, že by nad Ukrajinou musela létat letadla NATO, USA nebo jiné země, která by bezletovou zónu vyhlásila. Hrozila by eskalace na nějaký konflikt prostřednictvím jaderných zbraní.“ (…)

Lit.: oci – Pokorný, Jan: Analytik: Od rozhovorů Moskvy s Kyjevem nic nečekám. Průlom nastane, až se Putin prohlásí za vítěze. In web ČRo Plus, 8. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Dosavadní průběh třetího kola běloruských rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou o ukončení konfliktu vnímá Tomáš Pojar, bezpečnostní analytik a poradce premiéra Petra Fialy (ODS), jako bezúspěšná: „Vidím tu a tam jinou rétoriku. Ale ten, kdo rozhoduje, je Vladimir Putin. A ten zatím rétoriku nezměnil. Co říkají jiní ruští představitelé, u kterých můžeme určitý posun vidět, není podstatné. Podstatné je, co říká, co si myslí a jak velí Putin. Zatím opakuje to samé.“

Ruský prezident v zásadě žádá podrobení Ukrajiny, soudí analytik. „Proto bych od těchto rozhovorů zásadní průlom neočekával, možná nějaké dílčí dohody o humanitárních koridorech. Ale ty také zatím nejsou příliš dodržovány, zejména z ruské strany.“ (…)

Lit.: Kroc, Vladimír: Miliony lidí. Tolik by jich muselo vyjít do ulic, aby protesty v Rusku něco změnily, soudí novinářka Procházková. In web ČRo Plus, 12. březen 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj vyzval Rusy, Bělorusy a další k nedělním protestům v Moskvě a dalších ruských městech proti válce. „Aby protesty v Rusku něco změnily, musely by do ulic vyjít podle mého odhadu miliony lidí. Rusko je velká země, má přes 140 milionů obyvatel. Aby tlak veřejnosti byl opravdu masivní, musely by to být mnohem větší počty lidí, než se dnes odvažují vyjít do ulic. A pochybuju, že to se v dohledné době podaří,“ soudí novinářka Petra Procházková.

Novinářka Deníku N připomíná, že v posledních týdnech se rapidně zhoršila dostupnost nezávislých informací a sociálních sítí, a to v souvislosti s cenzurním zákonem.

„Ani ty výzvy Navalného, které můžeme číst my, se k řadě Rusů nedostanou. A také se daleko zpřísnily veškeré represe tresty nejen za demonstrace, ale byli zatčeni i lidé, kteří měli na papírku napsáno jen Mír,“ připomíná novinářka.

„Myslím, že hodně lidí se prostě bojí a snaží se tu situaci nějak přečkat. Aby člověk riskoval třeba patnáct let vězení, to už musí být hodně motivován.“ (…)

Lit.: Baroch, Pavel: Kdo nám vysvětluje situaci v Rusku? Aktivní udavač StB. In web Týdeník Echo, 1. 8. 2014 (článek). – Cit.: Bývalého armádního důstojníka a někdejšího pracovníka ministerstva obrany Martina Kollera je v posledních dnech všude plno. Vystupuje v České televizi, v Českém rozhlase, dává rozhovory do novin, píše komentáře.

Koller ve svých proslovech v televizi nebo rádiu hovoří například o „trapném lustračním zákonu,“ o tom, že „ruský voják je lepší než americký“, nebo o ukrajinských „fašistických bojůvkách, které navazují na banderovce, kteří se podíleli na holocaustu a etnických čistkách“. Tvrdí, že malajsijské letadlo nemohli sestřelit proruští separatisté, protože „takovou výzbroj nemají“.