Je český jazyk diskriminační a sexistický, když mluvíme o učitelích, doktorech, politicích a moderátorech, ale myslíme tím i učitelky, doktorky, političky a moderátorky? Patří tzv. generické maskulinum, tedy mužské označení zahrnující i osoby ženského pohlaví do moderního jazyka? Moderuje Karolína Koubová.
Debatují lingvistka a genderová vědkyně (germanistka) Jana Valdrová a hispanistka a překladatelka Anežka Charvátová.
Natočeno 2022. Premiéra 17. 2. 2022 (ČRo Plus, 10:10 h.).
Lit.: oci – Koubová, Karolína: Lingvistka Valdrová: Čeština je krásná, máme možnosti, jak nahradit generické maskulinum. In web ČRo Plus, 17. únor 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Generické maskulinum, tedy užívání mužského rodu pro souhrnné označení mužů i žen, je podle některých tradiční, podle jiných přežitý a diskriminační jazykový jev. „Rušit by se nemělo, jazyk je jedna věc a společenské postavení ženy druhá,“ míní překladatelka Anežka Charvátová. „Nikdo nechce generické maskulinum rušit, ale alternovat. Existuje řada způsobů, jak lze vyjádřit nejen názvy osob jinak než maskulinem,“ upozorňuje lingvistka a genderová vědkyně Jana Valdrová.
Charvátová nepovažuje používání generického maskulina za diskriminující. Vysvětluje, že jazyk je ze své podstaty abstraktní a arbitrární. „To, že se někdy píše tvrdé y nebo měkké i přece neodráží konkrétní povahu. Jazyk je určitý abstraktní úzus, který se vyvinul v historii. Když ho takto kdysi dávno někdo kodifikoval, nebyl nijak motivován,“ dodává.
Generické maskulinum je podle ní velmi užitečné i z hlediska úspornosti. „Hlavní zákon, který jsme se kdysi učili v dějinách španělštiny, byl zákon líné huby. Všichni směřujeme k tomu, abychom se co nejúsporněji a co nejpřesněji vyjádřili,“ vysvětluje předsedkyně Obce překladatelů, která překládá ze z francouzštiny, španělštiny a italštiny.
Před zákonem líné huby a úspornosti češtiny preferuji zákon zdvořilosti, reaguje Valdrová. (…)