Bylo jim třináct, čtrnáct let a vydávali si časopis, plný drsného humoru. Kolem totiž zuřila válka a dětští novináři byli vězni terezínského ghetta. Jaký byl jejich život? A jak jde dohromady utrpení a zábava? Na tyto otázky odpovídá pořad Téma Plus, který dnes připravila Naďa Reviláková.
Verše čte Vojtěch Havrda.
Natočeno 2022 (?). Premiéra 22. 1. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.). Repríza 15. 7. 2023 (ČRo Plus, 20:05 h.; 54 min.).
Lit.: Reviláková, Naďa: Kdo byl třináctiletý básník z Terezína Hanuš Hachenburg? Neznáme jeho tvář, ale tušíme, co asi prožil. In web ČRo Plus, 22. leden 2022 (článek+ nahrávka k poslechu). – Cit.: Bylo jim třináct čtrnáct let. Založili si vlastní republiku, vydávali časopis a sami do něj psali texty. Byly vážné i plné drsného i okouzlujícího humoru a postřehů, které svědčí o mimořádném talentu jejich autorů. Až potud by všechno znělo jako docela dobrá zábava. Kdyby nešlo o děti, které žily za války v Terezíně. O židovské děti určené nacisty k likvidaci. Jedním z nich byl i Hanuš Hachenburg, výjimečně nadaný básník, kterému je věnován pořad Téma Plus.
Mezinárodní den památky obětí holocaustu si každoročně připomínáme 27. ledna. K tomu datu, na počátku roku 1945, osvobodili vojáci Rudé armády koncentrační tábor Osvětim. Našli zde přibližně sedm tisíc vězňů, kteří měli to „štěstí“, že jim nezbyly už síly na převoz do jiných koncentračních či pracovních táborů v říši. A nacisté je současně už nestihli zavraždit v plynových komorách.
Osvětimí prošlo na 1,3 milionu lidí. Válku z nich přežilo asi 200 tisíc. Především těch „práceschopných“. Kdo nebyl měřítky svých věznitelů označen touto otrockou nálepkou hned po příjezdu, putoval většinou rovnou do plynu. Kromě starších lidí tak čekal stejný osud i děti.
Existovaly však výjimky. Mezi ty patřili obyvatelé takzvaného rodinného tábora. Co bylo jeho přesným účelem, to je dodnes obtížně pochopitelné i pro historiky. Během let 1943 a 1944 do něj mířilo několik transportů z Terezína. Byly v nich celé rodiny, které hned po příjezdu do Osvětimi neprocházely, tak jako drtivá většina nově příchozích, selekcí. (…)