Igor Lukeš, profesor historie a mezinárodních vztahů z Bostonské univerzity. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Fomin po středečním jednání v Bruselu uvedl, že NATO ignorováním ruských návrhů vytváří půdu pro incidenty a konflikty. Na kom doopravdy leží odpovědnost za zvyšování napětí v postsovětském prostoru? Jaké výsledky mohou přinést jednání mezi zástupci Spojených států a Ruska z tohoto týdne?
Natočeno 2022. Premiéra 13. 1. 2022 (ČRo Plus, 11:34 h.; 24 min.).
Lit.: ert (= Erhart, Michael) – Matoška, Lukáš: Co kdyby se Česko chovalo k Ukrajině tak, jak se měli chovat naši spojenci v roce 1938, vyzývá Igor Lukeš. In web ČRo Plus, 13. leden 2022 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ani středeční jednání představitelů NATO a Ruska nevedlo k posunu v řešení situace na ukrajinsko-ruské hranici. „Krizi způsobilo Rusko vojenskou koncentrací na ukrajinských hranicích, a proto klíč k řešení krize je v Kremlu,“ připomíná profesor historie a mezinárodních vztahů na univerzitě v Bostonu Igor Lukeš.
Rusko od Aliance požaduje záruku, že se Ukrajina nikdy nestane členem NATO. Že se tak v dohledné době nestane je ovšem jasné už kvůli tomu, že Ukrajina nekontroluje část vlastního území, což je jednou z podmínek členství.
„Článek 10 Severoatlantické smlouvy explicitně říká, že členství je otevřené pro každý evropský stát, který sdílí hodnoty té organizace a je připraven přispět k bezpečnosti v severoatlantické oblasti. Plyne z toho, že nikdo nemůže Ukrajině zavřít dveře před nosem,“ zdůrazňuje Lukeš.
Ruský prezident Vladimir Putin prý na sebe chtěl strhnout pozornost světa a naopak zakrýt stav, v němž se Rusko po letech jeho vlády nachází. „Je docela možné, že Putinovým cílem v této celé situaci je, abychom – když už nic jiného – měli z Ruska alespoň strach.“ (…)