Německo do konce roku ukončí provoz ve třech jaderných elektrárnách. Naopak Česko chce v rozvoji jaderné energetiky pokračovat. Do jaké míry se však při odklonu od uhlí lze spoléhat právě na jádro? A to i ve světle toho, že Německo jako největší ekonomika EU s jádrem končí? Moderuje Lukáš Matoška.
Hosty byli Oldřich Sklenář, analytik výzkumného centra AMO; Ondřej Kovařík, ANO, europoslanec; Luděk Neidermayer, TOP 09, europoslanec; Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.
Natočeno 2021. Premiéra 29. 12. 2021 (ČRo Plus, 8:10 h.; 24 min.).
Lit.: marz – Matoška, Lukáš: Dana Drábová: Teď už nestihneme nahradit uhlí jádrem. Musíme si vybírat a zdroje energie kombinovat. In web ČRo Plus, 29. prosinec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Německo do konce roku ukončí provoz ve třech jaderných elektrárnách, zbývající pak hodlá odstavit v roce 2022. Výkon svých jaderných elektráren ale bude potřeba nahradit produkcí energie z fosilních paliv, nebo dovozem ze zahraničí – a to včetně Česka, které se jádra vzdát nechce, obává se analytik výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Oldřich Sklenář.
„Situace bude trvat tak dlouho, než se Německu povede nahradit odstavený výkon nově instalovanými obnovitelnými zdroji, které přitom musí být zálohovány například prostřednictvím plynových elektráren,“ spatřuje potíže Sklenář.
Spolková republika se v současnosti pohybuje nad 50 procenty podílu obnovitelných zdrojů při výrobě elektřiny, každé další procento ale představuje výzvu, varuje analytik s vysvětlením, že v případě větrných elektráren už byly na německém území nejvhodnější lokality obsazeny.
„Navíc se ukazuje, že poměrně velkým problémem je budování sítě a posilování propojení mezi oblastmi, kde dochází k výrobě elektřiny a oblastmi, kde je velká spotřeba.“ (…)