Připravil Martin Brabec. Hovoří člověk nejpovolanější a někdejší vyšetřovatel, který zločinného exstarostu Dokmanoviće osobně zatkl v létě roku 1997, Vladimír Dzuro. Na působení českých vojáků v mírových silách na Balkáně vzpomíná historik Jindřich Marek, který přiblíží i jejich nejtěžší zkoušky, po kterých se domů vracely bohužel i rakve. Současnou situaci i kořeny někdejší nenávisti v Jugoslávii přiblíží historička a balkanistka Jana Škerlová.
Natočeno 2021. Premiéra 20. 11. 2021 (ČRo Plus, 54 min.).
Lit.: Brabec, Martin: Past na válečného zločince aneb Jak Čech Vladimír Dzuro lovil balkánské vrahy. In web ČRo Plus, 20. listopad 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přesně před 30 lety, v noci z 20. na 21. listopadu 1991, se v bývalé prasečí farmě Ovčara odehrál masakr chorvatských civilistů. Jeden z jeho strůjců, srbský starosta Vukovaru Slavko Dokmanović, se posléze stal vůbec prvním válečným zločincem bývalé Jugoslávie. Byl zatčen a postaven před trestní tribunál v Haagu. Před soud jej dostal český kriminalista Vladimír Dzuro.
Bratrovražedný občanský konflikt v Jugoslávii přinesl zvláště v první polovině 90. let krutosti, které Evropa nezažila od konce 2. světové války. Jedním ze symbolů brutality tehdejších bojů se stalo chorvatské město Vukovar, ve kterém začátkem 90. let žilo 84 tisíc obyvatel, z toho 44 procent Chorvatů a 37 procent Srbů.
Zbytek tvořily národnostní menšiny, mezi nimi potomci Čechů a Slováků, kteří se zde usadili ještě před druhou světovou válkou, když firma Baťa otevřela v obci Borovo Naselje u Vukovaru velkou továrnu.
A právě jeden z mužů s českými kořeny – Zdenko Novak – se v roce 1992 stal klíčovým svědkem při vyšetřování masakru více než 260 civilistů, kteří byli pozabíjeni příslušníky jugoslávské armády a členy srbské teritoriální obrany. (…)