Američtí vojáci se z Afghánistánu skoro po 20ti letech definitivně stáhli. Spojeným státům tak skončila nejdelší válka v historii. Islamisté hnutí Tálibán slaví. Co ale čeká ty, kteří se ze země nestihli evakuovat? Moderuje Lukáš Matoška.
Hosty byli Kateřina Schmiedová, redaktorka, Český rozhlas; Milan Slezák, komentátor, Český rozhlas; Slavomír Horák, Institut mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy; Michael Romancov, politický geograf, Fakulta sociálních věd Univerzity Karlovy a Metropolitní univerzita Praha; Robert Stojanov, Provozně ekonomická fakulta Mendelovy univerzity v Brně.
Natočeno 2021. Premiéra 31. 8. 2021 (ČRo Plus, 8:10 h.; 23 min.).
Lit.: marz – Matoška, Lukáš: Vznik bezpečnostní zóny v Kábulu bojkotuje Čína, domnívá se politický geograf Michael Romancov. In web ČRo Plus, 31. srpen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Američtí vojáci se po dvaceti letech definitivně stáhli z Afghánistánu, kde v srpnu hladce a prakticky beze zbytku převzal moc Tálibán. Spojenci v obavách o neevakuované občany navrhli Radě bezpečnosti OSN ke schválení rezoluci, jež by žádala volný odchod Afghánců, kteří budou chtít zemi opustit. Idea o vytvoření bezpečnostní zóny v Kábulu ale hlasováním neprošla. „Fakticky se proti tomu postavily Rusko a Čína, které se zdržely hlasování,“ říká komentátor Milan Slezák.
„To je první známka toho, že – pokud jde o mezinárodní diplomacii a postoj k Afghánistánu – svět vůbec nemusí být tak sjednocený. Ani pokud jde o tak základní věc, jako je otázka, zda by Afghánci, kteří si to přejí, měli mít svobodné právo opustit zemi,“ hodnotí.
A dodává, že jsou to přitom právě západní státy, kdo by paradoxně měl mít daleko větší důvod hlasovat proti volnému exodu Afghánců. „Ti kdo opouštějí Afghánistán, totiž rozhodně nebudou chtít do Ruska nebo do Číny, ale na Západ.“
Politický geograf Michael Romancov z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a z Metropolitní univerzity Praha vidí za nezdarem hlasování o rezoluci hlavně Čínu: „Zaznamenal jsem informaci o tom, že se proti vytvoření bezpečnostní zóny pro humanitární operace nejvíc staví Číňané.“ (…)