Studie o historii a vývoji instituce, které říkáme Hrob neznámého vojína, je fascinujícím pohledem na moderní dějiny naší země a naši kolektivní paměť. Zároveň tento aspekt českých dějin místy připomíná detektivní příběh. Autorem této studie je zástupce nastupující generace českých historiků Viktor Šimek, moderuje Petr Vizina.
Natočeno 2021. Premiéra 27. 7. 2021 (ČRo Plus, 22:05 h.).
Lit.: Skácel, Ondřej – Vizina, Petr: Historik o hrobu Neznámého vojína: Ostatkům legionáře salutoval i Wehrmacht, přestože je měl zničit. In web ČRo Plus, 28. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Historie hrobů neznámých vojínů v Evropě sahají do 20. let minulého století. Do toho prvního u nás byly bezejmenné ostatky uloženy v roce 1922. A nikoliv na Vítkově, kde je hrob dnes, ale na Staroměstské radnici. Šlo o československého legionáře, který padl u Zborova. „Československo se snažilo svoji minulost – zejména rakousko-uherskou – upozadit. A naopak vystavit nové tradice a nový historický narativ. A tím se i do jisté míry legitimizovat,“ líčí Viktor Šimek vznik hrobu.
Původní místo odpočinku vojína na Staroměstském radnici považuje historik Šimek za absurdní: „Protože tohle byla instituce, která neměla mít nic společného s Bohem, neměla mít jakékoliv sakrální motivy. Mělo to být centrální pietní místo někde v centru Prahy – na důležitém místě. Mělo to být centrum diplomatických návštěv, návštěv různých spolků, ale i běžných lidí,“ říká.
Hrob Neznámého vojína v prostorách Staroměstské radnice vydržel do roku 1941, kdy byly ostatky odvezeny na rozkaz K. H. Franka. (…)