Jak by měla vypadat dobře vedená hodina angličtiny? A kdy s cizím jazykem vůbec začít? Jaký omyl se traduje o bilingvních dětech? Připravila Michaela Sladká.
Natočeno 2021. Premiéra 21. 7. 2021 (ČRo Rádio Wave, 22 min.).
Lit.: Sladká, Michaela: Nememorovat barvičky a zvířátka. Cizí jazyk by se děti měly učit podobně jako mateřský – poslechem. In web ČRo Radio Wave, 21. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Děti by se na cizí jazyk měly ladit, jako to dělají u své mateřštiny. Tu dítě první rok, dva a někdy i tři jen poslouchá. Když důvěrně zná její intonaci a rytmus, teprve se zabývá slovíčky. „Když dítě ve svém mateřském jazyce poprvé promluví, už toho vlastně strašně moc umí,“ říká psycholingvistka a vedoucí laboratoře Speakin Lab Kateřina Chládková.
Osvojování mateřštiny začíná podle Kateřiny Chládkové zhruba v 28. týdnu těhotenství. Plod slyší, jak zní řeč matky i blízkého okolí a dokáže se z její melodie a intonace učit. „Každý jazyk má jiný rytmus. Dítě, které je nošeno v českém prostředí, vnímá jako svoji mateřštinu češtinu,“ říká psycholingvistka.
Co se ale v břiše tedy přesně děje? „Plod zvuky pozorně poslouchá a vypočítává, co slyší často a co zřídka. Podle toho se učí, jaké zvuky v řeči hrají roli a jaké jsou míň důležité. Už pár měsíců po narození je zřejmě schopné soustředit se i na jednotlivé slabiky nebo hlásky,“ popisuje Chládková. (…)