Rozhovor o knižním průvodci natočila Alena Blažejovská.
Hovoří literární vědkyně a editorka Daniela Iwashita.
Připravilo Brno v roce 2021. Premiéra 10. 7. 2021 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h.; 18 min.).
Lit.: Blažejovská, Alena: Putování Českomoravskou vrchovinou. Vydejte se po stopách Jakuba Demla. In web ČRo Brno, 12. červenec 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Nadační fond Poutní cesty v Pelhřimově vydal knížku Pouť na Svatou Horu aneb Po stopách Jakuba Demla. Poslouží jako výborný inspirátor i průvodce pro letošní (nejen) letní cesty. Spoluautory knihy jsou Daniela Iwashita a předseda nadačního fondu Petr Holkup.
„S nápadem na vytvoření průvodce přišel Petr Holkup, s kterým jsem se do té doby neznala a ani po vytvoření společné knihy jsem se s ním ještě neviděla,“ vypráví Daniela Iwashita. „Pojal úmysl vytvořit poutní cestu, která by sledovala Demlovu, Florianovu a Střížovu cestu, která je popsána v knize Pouť na Svatou Horu. Deml ji napsal až ve čtyřicátých letech, ale popisuje cestu, která se odehrála v roce 1909, kdy Josef Florian, Jakub Deml a Antonín Ludvík Stříž šli pěšky pravděpodobně ze Staré Říše na Svatou Horu – v zimě, o adventu, sněhem. Účel té cesty byl získat peníze na další vydávání staroříšských publikací, ale samozřejmě také se poklonit svatohorské Panně Marii.“
Jakub Deml pobýval na mnoha místech. Bylo to způsobeno jeho prací, nebo byl velký poutník? „Oběma těmi příčinami,“ připouští Daniela Iwashita, „ale i tím, že na několika místech studoval. Od svých jedenácti let byl mimo domov, mimo Tasov, dlouho studoval na gymnáziu v Třebíči, potom studoval bohosloví v Brně. Když byl vysvěcen na kněze, začala jeho kariéra, která byla strmě sestupná. Spočívala v tom, že se nechával překládat na jiné místo, prvním z nich byl Kučerov. Kromě toho, že byl knězem, totiž toužil být v blízkosti Otokara Březiny, což byl v té době jeho básnický i lidský vzor, a záhy začal spolupracovat s Josefem Florianem, který dlel ve Staré Říši. A tak se Jakub Deml dostal nejprve do Babic, kde měl skvělého představeného Josefa Ševčíka, potom byl v další farnosti, v Martinkově, a pak už byl překládán nedobrovolně, například do Třešti nebo do Bystrce u Brna.“
Spolu s Josefem Florianem však byl Jakub Deml i velký poutník. „Jednak po poutních místech, urazili neuvěřitelné vzdálenosti pěšky,“ vysvětluje literární historička. „Bylo to dáno i tím, že byli chudí. A zároveň ty jejich cesty byly spanilé pouti – chodili za mecenáši, tiskaři, a tak křížem krážem prochodili celou Moravu. Těch míst, kudy všude chodil Jakub Deml, je opravdu hodně.“ V průvodci navržená trasa vede z Brna až na Svatou Horu. „Potom je tam ještě alternativní trasa, která se víc přibližuje Březinovi a vede přes Jaroměřice nad Rokytnou, Šebkovice a Babice, kde Deml pobýval a působil, dále přes Telč a lázně Svatá Kateřina u Počátek až do Kamenice nad Lipou.“ (…)