Je možné chápat tornádo s krupobitím, které minulý týden zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, jako důsledek klimatických změn? Jsme schopni podobným meteorologickým extrémům předcházet? Martina Mašková se zeptá bioklimatologa z Mendelovy univerzity, profesora Zdeňka Žaluda.
Natočeno 2021. Premiéra 28. 6. 2021 (ČRo Plus, 11:34 h.; 25 min.).
Lit.: Mašková, Martina – ert: Tornádo na Moravě je náhoda, nesouvisí to s klimatickou změnou, uklidňuje bioklimatolog Žalud. In web ČRo Plus, 28. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Tornádo, které minulý týden zasáhlo Břeclavsko a Hodonínsko, dosáhlo pátého ze šesti stupňů Fujitovy stupnice, tedy stupně F4, tvrdí bioklimatolog z Mendelovy univerzity Zdeněk Žalud. „Co se týče intenzity, byla to mimořádná, ale současně musím říci, že nahodilá záležitost,“ míní.
Žalud vysvětluje, že pro vznik tornáda existuje celá řada faktorů: silné vzestupné proudy a vznik extrémně silné bouřky, tedy vysoká vlhkost vzduchu a jeho protisměrné výškové proudění. Naproti tomu ale nelze říci, že by na Břeclavsku a Hodonínsku měla vliv podoba krajiny nebo že by šlo dát tornádo do souvislosti se změnami klimatu.
V Česku se ročně objeví řádově jednotky tornád, a to mnohem nižších intenzit. První historicky doložené je z roku 1119, kdy zničilo knížecí palác na Vyšehradě, další v roce 1870 popsal Johan Gregor Mendel a před osmnácti lety zasáhlo Litovel.
„Ve čtvrtek to byl stejně jako u těchto tornád nahodilý jev, nehledal bych žádnou souvislost s klimatickou změnou. Se stejnou pravděpodobností by se mohlo vyskytnout, i kdyby neprobíhala klimatická změna,“ zdůrazňuje Žalud. (…)