Evropský parlament v právně nezávazné rezoluci odsoudil střet zájmů premiéra Andreje Babiše. Je spravedlivé, že Brusel kvůli střetu zájmů premiéra zpochybňuje celý český soudní systém? A měří se v Evropské unii všem stejným metrem nebo případy jako jsou Babišův střet zájmů, zpochybňování reformy polské justice nebo nezávislosti polských, maďarských a slovinských médií dokazují, že Západ používá vůči Východu dvojí metr? Debatovat budou europoslanec ODS a někdejší ministr pro evropské záležitosti Alexandr Vondra a bývalý člen Evropského parlamentu, nyní předseda Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku Pavel Svoboda.
Natočeno 2021. Premiéra 16. 6. 2021 (ČRo Plus, 10:34 h.; 27 min.).
Lit.: Koubová, Karolína: Vondra: Pro rezoluci o Babišovi jsem hlasoval se skřípěním zubů. Vadí mi narážky na náš justiční systém. In web ČRo Plus, 16. červen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Evropský parlament v právně nezávazné rezoluci odsoudil střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) je logické, že Unie kontroluje, jak je s penězi z jejích zdrojů nakládáno. Nelíbí se mu ale unijní zpochybňování českého soudního systému. „Proto mi u hlasování o Babišově rezoluci skřípaly zuby,“ tvrdí. Bývalý europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL) míní, že nové členské státy jsou kritizovány více než starší státy EU.
Vondra volí ostřejší slova a kritizuje dvojí metr, kterým Evropská unie měří prohřešky členských států. S tím, že v Unii existují různé úhly pohledu na stejnou věc, souhlasí i bývalý člen Evropského parlamentu, nyní předseda Institutu pro křesťansko-demokratickou politiku Svoboda. Situace je ale podle něj složitější.
„Nejde říct, že je dvojí metr a tečka. Lze si ale všimnout určitých detailů, které napovídají tomu, že některé problémy starších členských států nejsou kritizovány tak intenzivně,“ připouští.
Že ale nejde o nic dramatického, ilustruje třeba na příkladu často kritizovaného Polska a tamního justičního systému. „Zdá se, že do Polska posílá Evropská komise jednu stížnost za druhou, ale první rozsudek padl v této věci vůči Portugalsku,“ upozorňuje a připouští, že existují i příklady dokládající opak. (..)