Bude Vladimír Putin prezidentem Ruska až do roku 2036? Platná ruská legislativa mu to umožňuje. Nad odcházením sovětských a ruských představitelů v průběhu posledních zhruba sta let se v pořadu Téma Plus zamýšlí Libor Dvořák.
Hovoří Daniela Kolenovská, Petra Procházková, Milan Dvořák, Petr Hlaváček a Jaroslav Šimov.
Repríza 3. 4. 2021 (ČRo Plus, 21:10 h.; 53 min.) v cyklu Téma Plus; 28. 8. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Téma Plus; 25. 2. 2022 (ČRo Plus, 20:05 h.) v cyklu Téma Plus.
Lit.: Dvořák, Libor: Stalin, Brežněv, Putin. Jak se v Rusku předává moc a z čeho může vycházet Vladimir Vladimirovič? In web ČRo Plus, 3. duben 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Počátkem července 2020 si Rusové v referendu schválili řadu ústavních změn. Tou nejdůležitější bylo anulování dosavadních prezidentství Vladimira Putina, což mu umožňuje do nejvyššího úřadu v zemi kandidovat znovu, a to v letech 2024 a 2030. V čele Ruska by tak mohl stát až do roku 2036, kdy mu bude 84 let. Jakou tradici má země ve střídání na nejvyšších mocenských místech? Téma Plus se zaměří na předávání moci v sovětském i postsovětském Rusku od 20. let minulého století.
Jako první se doslova po pár letech vinou těžké nevyléčitelné nemoci musel s nejvyšším úřadem v zemi rozloučit sám zakladatel sovětského státu Vladimir Iljič Lenin.
Mimo jiné tak učinil formou slavné „závěti“ z přelomu let 1922 až 1923, v níž zcela jasně vyslovil názor na to, že by se snad jeho nástupcem měl stát Josif Vissarionovič Stalin – v žádném případě! Ten se jím ovšem přesto stal a vytvořil hrůzovládu, která trvala až do jeho smrti v roce 1953 a stála životy mnoha milionů sovětských občanů.
Přichází čas Nikity Chruščova, jeho odhalení kultu osobnosti a období tání, které ovšem dlouho nevydrželo: sám Chruščov byl roku 1964 svými soudruhy svržen za údajný „voluntarismus“ a odsouzen do role pouhého „důchodce celosvazového významu“. (…)