Koncem března uplyne už 75 let od zahájení ostře sledovaného soudního procesu. Před československým mimořádným lidovým soudem stanul nenáviděný kat českého národa, protektorátní nacistický politik číslo dva, tajemník Úřadu říšského protektora Karl Herman Frank. Jak se jej podařilo po válce vystopovat a jaká byla jeho cesta až na popraviště, o tom se dozvíte prostřednictvím nahrávek z rozhlasového archivu. Připravila Naďa Reviláková.
Natočeno 2021. Premiéra 12. 3. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus. Repríza 13. 6. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.) v cyklu Archiv Plus.
Lit.: Reviláková, Naďa: Jak se před 75 lety dostal Karl Hermann Frank z amerického zajetí až na pankráckou šibenici? In web ČRo Plus, 12. březen 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Přezdívali mu Kat českého národa. Sám přitom tvrdil, že se český národ snažil ze všech sil chránit. Jeho údajný chráněnec mu to ale neuvěřil. Právě před 75 lety stanul nenáviděný protektorátní státní tajemník před soudem a vysloužil si trest nejvyšší.
I přes všechna zvěrstva, kterých se prokazatelně dopustil, Karl Hermann Frank až do poslední chvíle doufal, že si svůj život uchová. Že bude moci dožít někde v ústraní a postarat se o svou manželku a pět dětí.
S tímto plánem opouštěl nad ránem 9. května 1945 právě osvobozovanou Prahu a mířil do amerického zajetí. Podařilo se. Ještě ten den v půl druhé odpoledne jej v Rokycanech zatkli. Tehdy také svoji rodinu viděl naposledy.
Krátce na to se Frank dostal do německého Wiesbadenu, kde jej Američané internovali. Příliš si neuvědomovali, koho mají mezi zadrženými, a Frank se tím rozhodně nechlubil. Informace o jeho pobytu se nicméně donesla až k lovci válečných zločinců a uznávanému znalci mezinárodního práva JUDr. Bohuslavu Ečerovi. (….)
Ečer nemusel Američanům dlouho vysvětlovat, pro koho si přijel. Stačilo říct jedinou větu: „Frank, to jsou Lidice.“ Osud Lidic si ve světě získal patřičnou publicitu a jejich hlavní strůjce, za kterého byl Frank považován, i když se tomu před soudem urputně bránil, nesměl zůstat bez spravedlivého trestu. (…)