Před pětadevadesáti lety, v únoru 1926 se v Moskvě narodila v rodině komunistického diktátora Stalina jediná dcera – Světlana. Jako ostatní Stalinovy děti neměla ani ona lehký život. Jejího útěku ze Sovětského svazu přes Indii do USA se už otec nedožil. Šťastná ale nebyla na Západě ani na Východě, jak v pořadu Portréty potvrdí historik Jan Adamec.
Natočeno 2021. Premiéra 18. 2. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.). Repríza 29. 7. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.).
Lit.: Hertl, David: Světlana Allilujevová se stala doživotní vězeňkyní svého otce Stalina i Sovětského svazu. In web ČRo Plus, 18. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Říká se, že člověk může utéct před ledasčím, ale nikdy sám před sebou. Platí to i o ženě, která se celý život snažila zbavit svého otce, aby nakonec zjistila, že to nejde – že ji provází, kamkoliv se hne. Tou ženou byla Světlana Allilujevová a jejím otcem Josif Stalin. (…)
Na Západě se o Stalinově dceři začalo hovořit až od jara 1967, kdy se nečekaně objevila v New Yorku. To už jí bylo 41 let.
Okolnosti jejího odchodu do exilu jsou pozoruhodné: v Sovětském svazu žila velmi neuspořádaným osobním životem, ve kterém, ještě i za života přísného otce, vystřídala řadu partnerů.
Tím posledním byl indický občan Brandžéš Sinh, se kterým se seznámila v nemocnici v Kuncevu v roce 1963. Svatbu Stalinovy dcery s Indem tehdejší vrcholná sovětská „trojka“- Brežněv, Kosygin a Mikojan – zakázala, žili proto spolu v Sovětském svazu.
Tam také Sinh koncem října 1966 zemřel a Světlana si na Brežněvovi vymohla alespoň to, že splní partnerovo poslední přání a odjede do Indie, kde rozptýlí jeho popel v posvátné Ganze.
Byla to její vůbec první cesta za hranice SSSR. Když se měla v březnu 1967 vrátit, odešla na americké velvyslanectví v Dillí a požádala o azyl. Po počátečním šoku – když Američanům došlo, s kým hovoří – šlo všechno rychle: během několika hodin byla přepravena do Švýcarska a 21. dubna 1967, na „narozeniny“ Vladimíra Iljiče Lenina, přistála v New Yorku. (…)