Každý týden vám nabízíme portréty femmes fatales, žen, které ovlivňovaly politický i kulturní život. Tento díl připravila a slovem provází Ivana Chmel Denčevová. Autorem dokudramat je Hynek Pekárek. Zvukový mistr Jan Brauner, Jiří Benák. Zvuková spolupráce Jiří Pochvalovský. Hudba Antonín Schindler. Režie Michal Bureš.
Natočeno 2021. Premiéra 13. 2. 2021 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.). Repríza 18. 11. 2023 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.; 25 min.).
Lit.: opa – Chmel Denčevová, Ivana: Byla mimořádně statečná a morálně pevná. Zůstala však ve stínu slavnějších bratrů. Osudové ženy: Helena Čapková-Palivcová. In web ČRo 2 Praha, 13. únor 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Toužila být klavíristkou. Matka však měla jiný názor a brzy ji provdala. Přesto svůj umělecký talent uplatnila, když se po vzoru svých slavných bratrů stala spisovatelkou. Ale ani ji nečekal lehký život. Čelila dvěma diktaturám a prožít si musela období smutku, strádání a bídy. (…)
Helena Čapková se narodila 28. ledna 1886 v Hronově a spolu s dvěma svými bratry, Karlem a Josefem, vyrůstala v Malých Svatoňovicích. Přestože v rodině panovaly idylické vztahy, matka svoji dceru v uměleckých ambicích nepodporovala.
„Rozhodnutí, jaké uplatnění má mít děvče, bylo spíše praktické. Helenu tak nečekala kariéra klavíristky, ale spíše škola Vesna. Matka se domnívala, že by se dcera měla naučit, jak vést domácnost,“ vypráví historik Michal Stehlík.
Osudový ples
V roce 1903 potkala Helena na jednom z brněnských plesů svého budoucího manžela. „František Koželuha byl právník, účastník brněnského veřejného života, ale také velký praktit. Věnoval se podnikání v technických přístrojích pro chemický průmysl. Svatba se konala již po roce od seznámení.“
Manželé Koželuhovi bydleli v Brně a v roce 1905 se jim narodilo první dítě – dcera Eva. V roce 1907 následovala dcera Helena, která se později stala výraznou politickou osobností.
I nadále se ale Helena vídala se svojí rodinou. Setkávali se o dovolených, Koželuha financoval první literární pokusy Karla Čapka, a dokonce našel pro svého tchána profesní uplatnění v Trenčianských Teplicích, kde doktor Čapek působil jako lázeňský lékař. A právě v tomto období začala Helena intenzivně psát. (…)