V dnešních Příbězích 20. století se Adam Drda věnuje osudům tří českých Němců, jejichž rodiny patřily k odpůrcům nacismu: Herta Sedláčková spolu s matkou a otcem pomáhala sovětským zajatcům, Alexander Stefanescu skončil ve vězení, protože odmítl vstoupit do jednotek SS, matce Eriky Bednářové byly z politických důvodů odebrány děti. Po válce byli pro změnu trestáni za svou národnost.
Natočeno 2020. Premiéra 3. 1. 2021 (ČRo Plus, 20:05 h.; 50 min.).
Lit.: Drda, Adam: Němec jako Němec. Příběhy Herty Sedláčkové, Alexandera Stefanescu a Eriky Bednářové. In web ČRo Plus, 3. leden 2021 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když byly v roce 1938 po Mnichovské dohodě odtrženy od Československa pohraniční oblasti, většina Němců, kteří v nich žili, to nepochybně vítala. Většina ovšem nikdy neznamená všichni.
Mnozí sudetští Němci necítili a neprojevovali sympatie k Adolfu Hitlerovi, mnozí byli aktivními odpůrci nacismu a patřili k jeho prvním československým obětem.
V Čechách se o jejich osudech dlouho příliš nemluvilo – převládalo pojetí kolektivní viny, o něž se opíralo poválečné zabíjení a vyhnání miliónů lidí německého jazyka, převládal generalizující politický a ideologický pohled na české a moravské Němce jako na jednolitou hajlující masu národních nepřátel. Snaha vytloukat ze sudetoněmeckého tématu politický kapitál u nás dodnes nezmizela, ale to by bylo jiné téma.
V knize Zapomenutí hrdinové – němečtí odpůrci nacismu v českých zemích, kterou v roce 2008 vydalo muzeum v Ústí nad Labem, stojí: „Mezi německy hovořícími občany bývalého Československa byli též odpůrci nacismu. Vystupovali jako protivníci henleinovců, v době ohrožení republiky v roce 1938 prokazovali ochotu ji bránit, během nacistické okupace se doma či v emigraci zapojili do odbojové činnosti, mnozí z nich byli nacistickým režimem vězněni nebo popraveni.
Z největší části se jednalo o sociální demokraty a komunisty, mezi německými antifašisty najdeme ale i nesocialistické a politicky neorganizované odpůrce Hitlera, například katolické duchovní. Tito lidé se po válce zpravidla nedočkali zaslouženého uznání, ale byli naopak jakožto příslušníci „provinilého“ německého národa vystaveni nenávisti a znovu perzekvováni.“
Kniha vycházela z dokumentačního projektu, který v roce 2005 iniciovala česká vláda a zpracovávaly jej pak různé odborné instituce. Autoři projektu nám tehdy poskytli nahrávky rozhovorů s posledními německými pamětníky – například záznam rozhovoru s Hertou Sedláčkovou (rozenou Stachovou), která zemřela 30. prosince 2012. (…)