Když v roce 1945 vznikal deník Mladá fronta, byl u toho i básník Oldřich Kryštofek. V padesátých letech zapálený komunista, v šedesátých letech redaktor dětských pořadů v televizi a rozhlasu, v roce 1968 předseda českého Pionýra. A pak už jen spisovatel bez možnosti cokoliv publikovat. Příběh vzestupu a pádu Oldřicha Kryštofka přiblíží historik Eduard Burget. Připravil a moderuje David Hertl.
Natočeno 2020. Premiéra 26. 11. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.).
Lit.: Hertl, David: Básník Oldřich Kryštofek: Z aktivního spolupracovníka StB se později stal „nebezpečný exponent pravice“. In web ČRo Plus, 26. listopad 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když v roce 1945 vznikal deník Mladá fronta, byl u toho i básník Oldřich Kryštofek. V 50. letech zapálený komunista, v 60. letech redaktor dětských pořadů v televizi a rozhlasu, v roce 1968 předseda českého Pionýra. pak už jen spisovatel bez možnosti publikovat.
Oldřich Kryštofek (1922-1985) nechával za 2. světové války v bytě přespávat osoby hledané gestapem. Poprvé byl zatčen a vyslýchán v roce 1943, podruhé jen o rok později. Následoval transport do koncentračního tábora Flossenbürg. Hned druhý den, co se z lágru na konci války vrátil, nastoupil do redakce nově založeného deníku Mladá fronta.
Taky hned vstoupil do komunistické strany, nadšeně podporoval převzetí moci komunisty v únoru 1948 a – jak po letech napsal jeho kamarád Karel Kyncl – psal velice špatné verše.
„Za to, že rudý šátek mám /ať se to každý doví:/ horoucí pozdrav posílám/ soudruhu Gottwaldovi,“ veršoval Kryštofek v básni Koleda. V roce 1949 se ale připletl k pamfletu, který si dělal legraci z tehdy režimního básníka Vítězslava Nezvala. (…)