Jedenadvacetiletý Jarda byl od malička problematický kluk. Normální vztah s dívkou nebyl schopen navázat, a tak si bral ženy násilím. Ten případ z roku 1963 se zdál na první pohled jasný, ale nakonec dá jihočeským kriminalistům dost zabrat. Jde hlavně o čas, protože v sázce jsou životy dalších dívek. Do podoby scénáře jej podle skutečnosti zpracovala Jitka Škápíková. Zvukový mistr Tomáš Gsöllhofer. Hudba Petr Šplíchal. Režie Jaroslav Kodeš. Autorka projektu Bronislava Janečková.
Natočeno 2020. Premiéra 12. 8. 2020 (ČRo 2 Praha, 18:30 h.) v cyklu Historie českého zločinu.
Lit.: opa – Škápíková, Jitka: Rukavička. In web ČRo 2 Praha, 12. srpen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Motiv vraždy osmileté školačky z jara roku 1963 byl jihočeským kriminalistům zřejmý od počátku. Proč ale vrah sexuálně nenapadl dospělou ženu? (…)
Na jaře 7. března 1963 si koupila karafiát, a když zjistila, že jí ujel autobus do Otína, rozhodla se jít domů pěšky. Musela si pospíšit. Vždyť se přece tolik těšila, až doma s rodiči oslaví MDŽ. Vrah na ní ale tou dobou už čekal…
Zprávu o zmizení osmileté školačky přijala Veřejná bezpečnost v Jindřichově Hradci. Její otec tušil, že se stalo něco zlého. Spolu s policisty propátrával cestu, kudy by jeho dcera mohla jít domů. Našli ji brzy.
Byla mrtvá a znásilněná. Proč vrah zaútočil na malé dítě, a ne na některou z žen pracujících v nedaleké textilní továrně Jiholen? I ony přece pravidelně chodívaly stejnou cestou domů. (…)