Může být pohled na totalitní režim v Československu různý a skutečně je to tak, že ne každý chtěl za komunismu cestovat a režim pociťoval jako nesvobodný? Nebo je tento názor jen omlouváním diktatury? Polemiku na toto téma vedli přes média Předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma a děkan Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michal Pullmann, kteří budou hosty v dnešním Pro a proti. Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2020. Premiéra 21. 7. 2020 (ČRo Plus, 9:34 h.). Repríza 13. 8. 2020 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Erhart, Michael – Rozsypal, Michael: Totalita nestála na bodácích, občané tu hru hráli, hodnotí dobu komunismu děkan Pullmann. In web ČRo Plus, 21. červenec 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Předseda správní rady Nadačního fondu obětem holocaustu Michal Klíma obvinil děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michala Pullmanna z toho, že svým „ahistorickým pohledem přispívá k relativizaci komunistických zločinů a vytváří tak podmínky pro to, aby se opakovaly.“
„Považuji to za nekorektní výtku. Podsouvat mi, že přikrášluji diktaturu, je nepoctivé. Dělám to, že vedle represivních prvků zdůrazňuji i formy osvojení diktatury, což přispívá k lepšímu porozumění tomu, jak diktatury fungovaly,“ reaguje Pullmann.
Na jedné straně je podle něj třeba popisovat autoritativní rysy státu, ať už jde o „teroristické postupy“ v 50. letech či pozdější jemnější formy útlaku, zároveň ovšem je důležité zkoumat i společnost, která si vytvořila vazby na režim. Jen tak je možné vysvětlit, proč diktatura tak dlouho a hladce fungovala. (…)