Začínala jako novinářka, sekretářka a stenografka. Několik příběhů, vymyšlených původně pro nemocnou dceru a později vydaných knižně, z ní udělalo mezinárodně uznávanou spisovatelku: Astrid Lindgrenová. Už za chvíli ji v pořadu Portréty připomene David Hertl a publicista Pavel Hlavatý.
Natočeno 2020. Premiéra 9. 7. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.; 24 min.). Repríza 30. 11. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.); 24. 12. 2023 (ČRo Plus, 15:07 h.); 6. 4. 2026 (ČRo Plus, 9:10 h.).
Lit.: Hlavatý, Pavel: Když vyšla Pipi Dlouhá punčocha, děti šílely nadšením, dospělí ale pohoršením. Astrid Lindgrenová byla víc než spisovatelka. In web ČRo Plus, 30. listopad 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Každé prase má právo na šťastný prasečí život,“ pronesla asi nejznámější spisovatelka na světě Astrid Lindgrenová (14. listopadu 1907- 28. ledna 2002). Slova o prasatech napsala v 80. letech, když protestovala proti hromadným chovům zvířat.
Nebyla to jediná z jejích mimoliterárních aktivit. Angažovala se například proti vstupu Švédska do Evropské unie, později pro změnu požadovala od švédské vlády slušné zacházení s uprchlíky.
Asi nejznámější je její spor ve věci nadprůměrného daňového zatížení Švédů. Politicky byla Lindgrenová až do 70. let sociální demokratkou. Od této strany se však odklonila poté, co jí stát v roce 1976 vyměřil daně ve výši kolem 102 procent jejích příjmů.
Lindgrenová se rozhořčila a do jednoho ze stockholmských večerníků napsala satirickou pohádkou o princezně ze země Penězománie, ve které parodovala švédský daňový systém. Práce měla ohlas, v dalších volbách se daňová a finanční politika stala hlavním tématem a sociální demokraté museli po 44 letech vyklidit pole konzervativcům.
Tím podstatným jsou ale v souvislosti s Astrid Lindgrenovou její knížky pro děti. Zůstalo po ní 115 rukopisů, vedle dětských příběhů i řada filmových a televizních scénářů, několik divadelních her a románů. (…)