Životní příběh Jiřího Voskovce by vydal na román. Spolu s Janem Werichem a Jaroslavem Ježkem tvořil páteř Osvobozeného divadla, které bylo ve 30. letech minulého století jedním z určujících prvků kulturního života v Československu. Jiřího Voskovce, od jehož narození uplynulo 115 let, připomene už za chvíli v pořadu Portréty Vladimír Just. Připravil David Hertl.
Natočeno 2020. Premiéra 25. 6. 2020 (ČRo Plus, 20:05 h.). Repríza 19. 6. 2025 (ČRo Plus, 20:05 h.) k 120. výročí narození Jiřího Voskovce.
Lit.: Hertl, David: Západní absurdita je mi milejší, říkal Jiří Voskovec. In web ČRo Plus, 25. červen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Já byl vlastně v exilu odjakživa, nikdy jsem docela nepatřil tam, kde jsem byl. Jako by se mi pořád stýskalo po nějaké době, po nějakém místě.“
To řekl na podzim 1974 herec Jiří Voskovec v rozhovoru, který s ním pro exilový časopis Listy vedl Antonín Jaroslav Liehm.
Jiří Voskovec (1905 – 1981) prožil mimo rodnou vlast více než polovinu života a pro většinou domácích příznivců dvojice Voskovec – Werich byl jeho exil kusem reality, s nímž se naučili žít. Několikrát promluvil k domovu prostřednictvím Rádia Svobodná Evropa; v roce 1963 byli posluchači Československého rozhlasu nejspíš šokováni, když stanice Praha odvysílala v rámci pravidelného Zrcadla kultury půlhodinový rozhovor, který s Voskovcem natočil v USA Karel Kyncl. (…)