Proč se videoherní svět stále bojí nahoty, i když násilí mu nevadí? Poslechněte si rozhovor s queer vývojářem Robertem Yangem. Připravil Ondřej Trhoň.
Natočeno 2020. Premiéra 18. 5. 2020 (ČRo Rádio Wave, 15 min.).
Lit.: Trhoň, Ondřej: „Podobu herní kultury určuje americké puritánství,“ říká queer vývojář Robert Yang. In web ČRo Radio Wave, 18. květen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Když se bavíte o queer videohrách, jméno Robert Yang prostě zmínit musíte. Profesor New York University si udělal jméno jako autor neotřelých děl o různých aspektech gay života. Jeho tvorba nepostrádá humor – Yang vytvořil simulátor společného sprchování nebo hru o selfies na queer seznamce. Jak se přijetí LGBTQ+ videoher posunulo? A proč je potřeba, aby vznikalo víc osobních her? Odpovědi má umělec, jehož dílo posouvá hranice videoher jako takových.
Chci začít doporučením: neporadíte našim posluchačům a posluchačkám tři queer hry, které by si měli bez ohledu na hráčské zkušenosti zahrát?
Velmi se mi líbí Butterfly Soup od Brianny Lei, vizuální román o čtyřech queer Asiatkách. Žijí v kalifornském Oaklandu a taky hrají baseball, zamilovávají se a dělají všechny běžné teenage věci. Je to opravdu procítěná, osobní a emocionálně silná věc. Dobrá reprezentace queer identity. Také mám dost rád Ladykiller in a Bind, další vizuální román, od Christine Love. Pojednává o skupině žen na výletní lodi, kde se zároveň odehrává reality show a vy se ji snažíte vyhrát. V Ladykiller in a Bind je hodně sexu a nahoty, o tom, jaké to je být queer, mluví hodně zábavně. (..)