Konečné výsledky parlamentních voleb v Izraeli potvrdily vítězství Benjamina Netanjahua. Jeho bloku ale chybí k většině tři mandáty. Proč třetí volby za rok přinesly opět pat? Jak mu chce opozice zabránit vykonávat funkci? Hostem bude Ředitelka Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově Irena Kalhousová. Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2020. Premiéra 9. 3. 2020 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Luptáková, Věra – Rozsypal, Michael: Netanjahu každé své nové obvinění prodává jako spiknutí a lež. Ohrožuje demokracii, volby ale přesto vyhrává, komentuje analytička Kalhousová. In web ČRo Plus, 9. březen 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Strana Likud izraelského premiéra Benjamina Netanjahua sice vyhrála volby, se svými spojenci ale nadpoloviční většinu dohromady jen tak nedá. K sestavení fungující vlády je totiž potřeba 61 mandátů (ze 120 křesel). Netanjahuovi, zdá se, chybí tři mandáty.
Ředitelka Rady Herzlova centra izraelských studií na Univerzitě Karlově a analytička Irena Kalhousová v Interview Plus tvrdí, že kdyby Netanjahu teď odstoupil, je velká koalice hotová do zítřka.
V Izraeli jsou dva tábory: jeden pravicový, nacionalistický, osadnický, silně náboženský, který reprezentuje především Benjamin Netanjahu. Na druhé straně jsou to strany, které spojuje hlavně boj proti muži, který v Izraeli vládne už deset let. Tato koalice je nesmírně různorodá a jsou to strany od pravice po středolevé, především pak strany arabské.
„Co se teď změnilo, je, že i tento tábor usiloval o voliče Netanjahua. Odmítali ale otevřeně říct, že budou spolupracovat s arabskými stranami. Matematika je ale jasná, izraelských Arabů je přes 20 %, stále častěji volí uskupení arabských stran a bez nich se žádná středopravá koalice neobejde ani do budoucna,“ myslí si analytička Kalhousová.
Do čtvrtých voleb se nikomu nechce
K tomu je prý třeba dodat, že se už ani nikomu nechce do čtvrtých parlamentních voleb, protože se už dvakrát za sebou nepodařilo vytvořit koaliční většinu. Vysoká 71% volební účast pak napovídá, že lidé chtějí, aby už znovu k urnám nemuseli.
„Taky se zdá, že na středo-levicovém táboře dochází k posunu a izraelské sionistické a židovské strany jsou připraveny jít do koalice s arabskými stranami. To může rozhodnout, že se nakonec jedné ze stran podaří dát dohromady 62 křesel.“
Co je tak podle Kalhousové ale víc než jasné, že Netanjahu není potřetí za sebou schopen obhájit své křeslo premiéra, přestože použil nesmírně vyhrocenou a nenávistnou předvolební kampaň. Navíc ve chvíli, kdy sám čelí trestnímu stíhání.
„Je naprosto neuvěřitelné, po tom, co Netanjahu prožívá ve svém poltickém životě, tedy že čelí trestnímu stíhání, je premiérem přes 10 let, že se mu přesto daří ve volbách vítězit. To ukazuje na jedno, a to že v krizích ožívá a ví, jak se chovat. Do jisté míry je to ale na úkor politické kultury Izraele, dokonce i na hraně udržení demokracie. Aby se udržel, tak neváhá obviňovat policii, zpochybňovat roli soudů nebo používat nebezpečné strategie.“
Obvinění Netanjahua?
Velký rival Benny Glanc dokonce musí mít policejní ochranu, protože celá kampaň byla tak nenávistná, že se objevila volání po jeho osobní likvidaci, což policie bere opravdu vážně.
Soud s Netanjahuem by měl začít 17. března, ve stejný den pak končí termín i pro prezidenta. Ten by měl jmenovat politika, který dostane první pokus pro sestavení nové vlády. Z čeho je Netanjahu vlastně obviněný?
„Je stíhán za to, že měl jako ministr pro média zneužit pravomoci. Měl slibovat legislativní změny výměnou za to, že mediální skupina, která vlastní internetové zpravodajství i televizi, o něm bude referovat pozitivně. Dál měl přijímat nějaké všimné, nechat si proplácet večeře a přijímat drahé dary. Pokud mu to bude prokázáno, opravdu mu hrozí, že půjde do vězení.“ (…)