Kniha nazvaná „Mluvit a naslouchat“ přináší českému čtenáři dosud neznámé texty jedné z nejvýznamnějších představitelek angloamerického modernismu Gertrudy Steinové. Rozhovor natočila Markéta Kaňková.
Hovoří teatroložka a divadelní dramaturgyně Martina Musilová.
Natočeno 2020. Premiéra 25. 2. 2020 (ČRo 3 Vltava, 13 min.).
Lit.: Kaňková, Markéta: Kdo se sám sobě nevytratí, nevytvoří mistrovské dílo. Vychází výbor z textů Gertrudy Steinové. In web ČRo 3 Vltava, 25. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Kniha nazvaná „Mluvit a naslouchat“ přináší českému čtenáři dosud neznámé texty jedné z nejvýznamnějších představitelek angloamerického modernismu. Ve třech oddílech zachycuje nejpodstatnější období autorky a přináší tak svědectví o proměnách jejího myšlení i stylu – od vypjatých experimentů rané tvorby až po pozdní přednášky, v nichž Steinová odkrývá filosofické pozadí svého díla i moderního umění.
Výbor vydaný pražským nakladatelstvím FRA na sklonku loňského roku připravila teatroložka a divadelní dramaturgyně Martina Musilová společně s překladatelem Jiřím Měsícem. „Prvotní inspirací byla zkušenost, kdy jsem slyšela báseň, která je obsažena ve výboru – Kompletní portrét Picassa. Slyšela jsem ji v angličtině a fascinovalo mě, jak si Steinová hraje s řečí: především s rytmem, s návraty a opakováním“, říká na úvod rozhovoru Martina Musilová.
Složitá cesta k reprezentativnímu výboru
Výbor navazuje na předchozí vydávání díla Steinové, které v českém kontextu ustalo na konci 60. let. „V 60. letech vyšel výbor Tři životy a samostatná povídka Hodná Anna. Pak také Vlastní životopis Alice B. Toklasové v překladu Jiřiny Haukové, který k vydání připravoval Jindřich Chalupecký. Rokem 1968 byl ale zájem o dílo Steinové utlumen. Teprve v roce 2002 vyšel pod názvem Křehké knoflíky český překlad autorčiny rané sbírky básní“, vysvětluje Musilová, která při výběru textů pracovala i s překlady v jiných jazycích.
„Steinovou výrazně překládali Němci, řada zajímavých překladů existuje ve francouzštině. To vše mě navádělo k finální podobě výboru. Velkou roli v něm hrály diskuse s překladatelem Jiřím Měsícem a také to, že jsme první čtyři překlady vyzkoušeli ve formě scénického čtení v brněnském HaDivadle. Tím se otevřel vějíř pro naše rozhodování, které texty přeložit a zařadit, aby byl výbor reprezentativní“.
Přátelství s Picassem a cesta za literárním kubismem
Úvodní oddíl knihy přináší texty z prvního tvůrčího období, ve kterém Steinová výrazně experimentovala s formou. Najdeme v něm například portréty předních kubistických malířů Pabla Picassa a Henryho Mattise, v nichž Steinová hledá a nachází literární obdobu kubistického vidění i zobrazování. „Steinová se s Picassem spřátelila v salónu svého bratra Lea, kde jí Picasso nabídl, že ji bude portrétovat. Pod jeho vlivem byla silně fascinována tím, co kubismus přinesl: rozbití reprezentace, rozbití rámce, zmnožení perspektiv. Pokusila se tyto principy přenést do řeči, která ale funguje jinak než obraz, permanentně asociuje nové významy“, vysvětluje Musilová.
Hledání ženského hlasu a vlastní pozice v umění
První oddíl pak uzavírá miniaturní experimentální divadelní hra Dámské hlasy. Steinová v ní prozkoumává ženskou komunikaci, kterou v tomto textu charakterizuje švitoření a štěbetání. Název hry pak upomíná na téma, které bylo pro Steinovou stěžejní. (…)