S lyžováním to jde v posledních letech kvůli globálnímu oteplování z kopce. V jednom lyžařském středisku v Pyrenejích šli před pár dny dokonce tak daleko, že chybějící sníh na sjezdovky dovezli z vyšších poloh vrtulníkem. Stává se z lyžování ekologicky nešetrný rozmar nebo je to koníček, který je navzdory klimatické změně dlouhodobě udržitelný? Moderuje Veronika Sedláčková.
Hovoří místopředsedkyně Strany zelených Anna Gumplová a předseda Asociace horských středisek Libor Knot.
Natočeno 2020. Premiéra 25. 2. 2020 (ČRo Plus, 9:34 h).
Lit.: Sedláčková, Veronika – Erhart, Michael: Umělé zasněžování nezhoršuje sucho, naopak zadržuje vodu v krajině, tvrdí předseda Asociace horských středisek. In web ČRo Plus, 25. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu) – Cit.: S lyžováním to jde kvůli globálnímu oteplování z kopce. Na českých horách nejsou výjimkou teploty nad 10 °C a déšť a někdy nepomůžou ani baterie sněžných děl. Má lyžování budoucnost?
„Má, ale pravděpodobně v omezené míře a je otázkou, jak dlouho. Zimy jsou kratší a teplejší,“ uvádí místopředsedkyně Strany zelených Anna Gümplová. Podle předsedy Asociace horských středisek Libora Knota se střídají lepší a horší zimy, globální oteplování má ale také svůj vliv.
Lyžování je jeden z nejekologičtějších sportů. Horská střediska investují miliardu korun ročně do zkvalitňování služeb, ne rozšiřování. Libor Knot
Nikdo netvrdí, že lyžování je největší ekologický zločin, pokud jde o sport. Investice by měly jít do zmírňování negativních dopadů. Anna Gümplová
V jednom lyžařském středisku v Pyrenejích ovšem šli před pár dny dokonce tak daleko, že 50 tun sněhu na sjezdovky dovezli z vyšších poloh vrtulníkem. „Je to extrémní, sáhli k tomu asi v nějakém zoufalství a rozhodně to není žádné řešení,“ reaguje Knot.
Podle úředníků se ale transport sněhu vrtulníkem za skoro 6 tisíc eur vyplatí, argumentují záchranou až 80 pracovních míst.
„Důležité je, aby se to neopakovalo. Je to nesmysl. Ten průmysl se do budoucna pravděpodobně ocitne v krizi a je potřeba, aby se transformoval,“ zdůrazňuje Gümplová. Dodává, že lyžování není jediná aktivita, kvůli které se dá jezdit na hory. Může to být i horská turistika, cyklistika, lázně nebo wellness. Rezorty to prý vědí a připravují se na to.
Skiareály mají podle Gümplové negativní dopady na lidi, zvířata i přírodu. Ať už kvůli energetické náročnosti zasněžování, hluku nebo světelnému smogu. „40 % skiareálů je u nás v Krkonošském národním parku. Je absurdní, že se před přírodou dává přednost komerčním zájmům,“ kritizuje.
„Každá lidská činnost zanechává svou stopu. Negativní dopady lyžování jsou součtem klišé, které můžeme jednotlivě úspěšně rozporovat, anebo příznivé dopady převažují – například cestovní ruch na malých obcích,“ reaguje Knot. Například energetická náročnost zasněžování je prý minimální, a navíc za ni platí provozovatelé. (…)