Hostem je komunistický poslanec a ekonomický expert KSČM Jiří Dolejš. Měla by EU v příštím rozpočtovém období vyplácet zemím, jako je ČR, vyšší částku než stanoví současný návrh rozpočtu? Nebo je rozumnější směrovat finance například na boj s klimatickými změnami? A bylo by správné zrušit lustrační zákon, jak navrhuje KSČM? Moderuje Tomáš Pancíř.
Natočeno 2020. Premiéra 20. 2. 2020 (ČRo 1 Radiožurnál, 17:05 h.).
Lit.: Laštůvka, Vojtěch – Pancíř, Tomáš: Jiří Dolejš: Česká republika je země, která v EU nepatří na úplné dno, ale máme co dohánět. In web ČRo 1 Radiožurnál, 20. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: O podobě rozpočtu Evropské unie na dalších 7 let mají jednat šéfové států EU na mimořádném summitu v Bruselu. Návrh rozpočtu, který připravil předseda Evropské rady je podle premiéra Andreje Babiše pro Česko nepřijatelný. Měly by země, jako je Česká republika, dostat z Evropského rozpočtu víc? A bylo by správné 30 let po roce 1989 zrušit lustrační zákon? Tomáš Pancíř se ptá poslance za KSČM Jiřího Dolejše.
V nové rozpočtu EU se řeší, jak nahradit peníze, kterými do něj přispívala Velká Británie. Řeší se také priority, kam tyto evropské peníze mají primárně směřovat a do jaké míry mají být ty dosavadní, jako zemědělství a fondy soudržnosti, nahrazeny novými jako je boj s klimatickými změnami nebo ochrana evropských hranic. „Především jde o to jaká je česká pozice. Řekněme si rovnou, že o ní na půdě českého parlamentu tolik diskutováno nebylo. I na tomto tématu se možná trošku ukazuje, že česká politická scéna je rozdělená na lidi, kteří ještě Andreje Babiše drží, a na ty, kteří s ním bojují, nejen z věcných, ale i z apriorních hledisek,“ říká Jiří Dolejš z KSČM.
Priority České republiky ve vztahu k evropskému rozpočtu jsou podle ekonomického experta KSČM Jiřího Dolejše jasné. „Nepochybně je to požadavek na konvergenční peníze, které by sbližovaly úroveň naší země s Evropskou unií. Jsou to každoročně desítky miliard korun a ty hrají svou roli. Jednak z hlediska vnímání EU, že občané vidí hmatatelně k čemu může být a druhá věc je, že evropské peníze tvoří zhruba 40 % všech veřejných investic v této zemi.“
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová minulý týden řekla, že nepřijme Evropský rozpočet, pokud aspoň 25 % výdajů nepůjde na boj s klimatickými změnami. „Ona jednak přichází z Německa, kde energetická a teda i klimatická politika je silně zastoupena, ale měla by si uvědomit, že teď mluví jménem celé Evropy, nejen německým. Obavy zemí, aby jsme spíše nenahráli německému průmyslu a koncepci energetiky jsou na místě,“ myslí si Jiří Dolejš a zároveň dodává že klimatické hrozby jsou nepochybně vážné téma, ale také se musíme podívat na světové summity, které nekončí zrovna dohodou. Tam jsou z hlediska světové měřítka klíčoví ti emitenti, jako je například Austrálie, Amerika, Čína a Indie a tam produkce uhlíku roste. (…)