Natočeno 2020. Premiéra 19. 2. 2020 (ČRo Rádio Wave, 28 min.).
Lit.: Zbořil, Jonáš: Rodiče i děti vzteklouni? Nejste horší lidé, hněvu je třeba naslouchat stejně jako smíchu či pláči. In web ČRo Radio Wave, 19. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: „Vztek je emoce a je důležité pochopit, k čemu slouží,“ říká na úvod Houpaček o vzteku psycholog Adam Táborský. „Pomocí hněvu dochází k aktivování obranné reakce, k vytyčení našich hranic. Dochází k pocitu ohrožení našich hodnot a v tu chvíli se spouští reakce, která nás upozorňuje, že je něco v nepořádku.“ Vidíte rudě a máte pocit, že se to děje příliš často? Možná je třeba si více naslouchat. A svým nasupeným dětem nezapomeňte připomenout, že kvůli vzteku nejsou horší lidé.
Vztek je pěkně uncool emoce. Na rozdíl od pláče nebo smíchu u ostatních lidí moc nevyvolává empatie a nemůžete čekat, že se k vašemu záchvatu zuřivosti někdo blahosklonně připojí, položí vám ruku na rameno, a až dokřičíte, řekne vám: „Já vás chápu.“ Možná i proto vztek často podrobujeme cenzuře. Neřešíme, kde se v nás vlastně vzal. Myslíme si, že nás rozčílilo, jak si dítě nalilo čaj do misky s cereáliemi. A nenapadne nás, že jsme se už probudili napružení. Blbá nálada přitom ke vzteku nemá vůbec daleko, dá se říct, že jde jen o první stupeň škály hněvu. Když ji nebudeme včas řešit, někoho čeká nespravedlivé „sprdnutí“. (…)