Hovoří bohemistka Jarmila Vojtová z Masarykovy univerzity.
Připravilo Brno v roce 2020. Premiéra 4. 2. 2020 (ČRo Brno, 26 min.) v rámci pořadu Apetýt.
Lit.: Lucie Hostačná, Miloš Šenkýř, Miloš: Poradna Apetýtu: Čeština dala světu robota či pistoli. A bere si třeba cash či cool. In web ČRo Brno, 4. únor 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Místo hotovost zní cash, místo tlak čteme pres. Čeština se hemží cizími slovy. A to i tam, kde máme pro stejný obsah domácí výraz. Je to správně?
Bohemistka Jarmila Vojtová z Masarykovy univerzity je k vývoji smířlivá. Má ho za dlouhodobě doložitelný vývoj. „Máme české slovo, které funguje, běžně svůj význam vystihuje. Ale nahrazujeme je cizím. Patrně máme dojem, že je to lepší. Místo stupnice řekneme škála, místo platil v hotovosti použijeme platil cash,“ svěřila se v poradně Apetýtu Českého rozhlasu Brno.
Přiznává, že je jí často divné, jak se tlačí cizí slova na místa českých. Příkladem jsou festivaly a tamní stage, pro něž lze použít český výraz jeviště či scéna. Ale současně opakuje, že to není jen věcí této doby. Pro to, co mladí lidé vystihují slovem cool měli jejich rodiče či prarodiče výraz špica či betálný. A právě tímto příkladem připomíná, že i některé přejaté výrazy podléhají módě, časem zastarají a zmizí.
Přejaté výrazy do češtiny pronikaly vždy. Hlavně v době, kdy jsme pro některé do té doby neznámé věci či jevy neměli domácí výraz. „Po roce 1989 k nám pronikla spousta různých terminologií a spousta cizích slov. A proto máme dojem, že cizích slov je mnoho. Ale cizí slova máme v češtině odjakživa,“ připomněla.
Zajímavé je, že se směr přebírání zčásti měnil s mezinárodní situací. Jako příklad uvádí třeba slovo škola, které má původ v latinském schola. „Nejprve jsme přejímali z řečtiny a latiny, pak z němčiny a jak se vyvíjel čas, tak i z ruštiny. A v současné době je to angličtina,“ podotkla jazykovědkyně. (…)