Nakladatelství Akademie múzických umění vydalo biografii Bertolda Brechta. Připravila Veronika Štefanová.
Hovoří odborný redaktor knihy Petr Christov.
Natočeno 2020. Premiéra 3. 1. 2020 (ČRo 3 Vltava, 6 min.).
Lit.: Štefanová, Veronika: Melancholerik Brecht. Nakladatelství Akademie múzických umění vydalo biografii Bertolda Brechta. In web ČRo 3 Vltava, 3. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rozsáhlá, fundovaná, ale zároveň čtivá a vtipná, taková je podle odborného redaktora Petra Christova biografiie německého dramatika a režiséra Bertolda Brechta, který je považován za jednu z nejkontroverznějších kulturních osobností 20. století. Autor knihy, britský germanista Stephen Parker, představuje v pěti kapitolách proměnu Brechtovy tvorby, osobnosti i pojetí divadla na pozadí dramatických dějin.
Brecht nejen jako divadelní reformátor, ale také jako člověk
Pro rozsáhlou biografii čerpal z Brechtových deníků, dopisů a různých nepublikovaných materiálů, dokonce i z lékařských zpráv. Knihu přeložili Ladislav Köppl, Kateřina Klabanová a Věra Kloudová. Odborným redaktorem byl Petr Christov, který přínos knihy vidí především v tom, že Bertolda Brechta představuje nejen jako zásadního divadelního reformátora, ale také jako člověka – se všemi osobnostními klady i zápory – v kontextu dramatických dějin. Pro jeho charakterové vlastnosti ho britský germanista Stephen Parker označil za melancholerika. „Kniha je rozsáhlá, fundovaná, ale zároveň čtivá a vtipná. Čtenář se o Brechtovi dozví, jak myslel, jakou měl ve společnosti roli, co znamenal pro drama, literaturu a další oblasti umění. A také se dozvídáme, že měl třeba rád houpačky, že mu z nich bylo špatně, což se mu líbilo. A to je také způsob, jak představovat velké osobnosti širšímu publiku,“ říká Petr Christov.
Tvořil hodně a rychle
Více než sedmi set stránková publikace je rozdělena na pět rozsáhlých kapitol. První část představuje Brechta jako izolovaného a uzavřeného mladíka, pro něhož je psaní únikem i cestou k sebedůvěře. Druhá část je předznamenáním Brechtovy tvorby v rovině lyrických dramat. Seznamujeme se více s rozporem, který ho provázel celý život, rozporem, který souvisel s vírou v Boha i vlast, se smrtí blízkých i jeho nemocí i bojem o přežití těla, mysli i ducha. „Pohrožení smrtí, ať už se to týkalo jeho rodiny nebo i jeho samotného, vedlo Brechta k tomu, že tvořil hodně a rychle, protože tušil, že konec může přijít brzy. Jeho dílo, a v podstatě i jeho osobní život, je díky tomu prostoupeno i ironií a cynismem,“ vysvětluje Petr Christov. (…)