Morgenland česky Ranná, byla osada poblíž obce Malá Morávka v okrese Bruntál. Ještě na konci 2. světové války v tamních asi deseti domech žili sudetští Němci. Po osvobození ale byli vysídlení a jejich roubené domy od té doby nestojí. Nyní je Morgenland označovaný jako turistické rozcestí, nebo přírodní památka. Po osudech lidí, kteří ve vesnici dlouhá léta žili a měli v ní svůj domov, pátral ve svém dokumentu Pavel Šuba. Příběh, který proniká od osobních zážitků přes osud komunity obyvatel zaniklé jesenické osady a úděl národnostní skupiny až k velkým dějinám.
Natočeno 2019. Premiéra 1. 1. 2020 (ČRo Plus, 14:05 h.). Repríza 15. 5. 2020 (ČRo Plus, 11:09 h.); 17. 11. 2020 (ČRo Plus, 11:10 h.); 17. 3. 2024 (ČRo Plus, 14:34 h.).
Česko-německá novinářská cena za rok 2020 v kategorii Audio.
Lit.: Šuba, Pavel: Romeo a Julie – vzpomínky z pohraničí. In web SoundCloud, 25. 9. 2019 (anotace + nahrávka k poslechu). – Cit.: Rudolf – sudetský Němec, jehož rodina dostala po válce příkaz zůstat, a Julie, Češka, která přišla s rodiči osídlit jesenické pohraničí. Příběh lásky dvou lidí, kteří by se klidně mohli nenávidět. Společně vyprávějí o tom, jak prošly dějiny dvacátého století Malou Morávkou na Bruntálsku. A také vzpomínají na zaniklou německou osadu Morgenland.
Lit.: Šuba, Pavel – Studený, Ivan: Příběh osady Morgenland: Poprvé ji srovnali se zemí Švédi, zanikla ale až s poválečným odsunem. In web ČRo Plus, 1. leden 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Osada Morgenland v Jeseníkách bývala vyhledávaným místem pro turisty i lázeňské hosty. Stálo tam dvanáct chalup, ale hlavně oblíbená výletní hospoda. I teď tudy vede červená turistická značka z Malé Morávky do Karlovy Studánky. K zastavení ale láká už jen stín starého jasanu. Výletní hostinec zavřely dějiny.
Zmizela vlastně celá osada i s jejími obyvateli. Byli to totiž sudetští Němci. Už od dětství těmito místy procházel i autor dokumentu Pavel Šuba. Teď se vrátil zpátky, ke kořenům jasanu, aby nechal příběh Morgenlandu znovu vyrůst…
Doba založení neznámá
Při pěší cestě z Malé Morávky do Karlovy Studánky to místo nejde minout – vlastně úplně nutí k zastavení, a to nejen proto, že je tu rozcestník. Člověk se vydrápe do hodně prudkého kopce, odbočí doleva, jde chvíli po vrstevnici lesem, a pak se to před ním všechno rozzáří.
Nejdřív bílá barva vykukující chalupy a hned za okamžik sluncem zalitá louka. Nad tím vším povzneseně pokyvuje, jako na nějakém královském trůnu, obrovská koruna 200 let starého jasanu.
Kdy, jak a proč na tom místě osada vyrostla, není jasné. Žádný záznam o lokátorovi, který se na tom místě poprvé zastavil, aby dal povel k vyklučení lesa, nejspíš neexistuje. Lze jen odhadovat, že to bylo někdy ve vrcholném středověku a důvodem byla naleziště železné rudy a zlata.
Díry v zemi jsou dodnes všude. Byly to právě štoly, kvůli kterým se těmi místy prohnala za třicetileté války švédská vojska a Morgenland poprvé srovnala se zemí. Ani to ale nezabránilo houževnatým obyvatelům osady, aby ji vystavěli znovu. A když těžba rudy skončila, z horníků se stali zemědělci, řemeslníci nebo dělníci a žili ve svém mikrosvětě dál. (…)
Lit.: vto – kro: ‚Stín odsunu Němců v jedinečném rozhlasovém zpracování.‘ Pavel Šuba získal Česko-německou novinářskou cenu. In web IRozhlas, 14. 11. 2020 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Pátý ročník Česko-německé novinářské ceny zná od sobotního večera své vítěze. V hlavních kategoriích ocenění získalo osm novinářů, mezi nimi i editor Radiožurnálu Pavel Šuba. Uspěl v kategorii audio s reportáží o bývalé německé osadě Morgenland. Udílení cen se kvůli koronaviru uskutečnilo bez publika, v obou jazycích ho ale živě přenášela Česká televize.
Bývala vyhledávaným místem pro turisty i lázeňské hosty. Stálo tam dvanáct chalup, ale hlavně oblíbená výletní hospoda. I teď tudy vede červená turistická značka z Malé Morávky do Karlovy Studánky.
„Tento dům, dnes víkendová chalupa, je jedinou budovou, která se z Morgenlandu zachovala,“ popisuje Šuba ve své reportáži Morgenland. Pátrá v ní po stopách zmizelé německé osady v Jeseníkách, jejíž obyvatelé museli opustit své domovy při odsunu Němců v roce 1946.
„I ty, byť sebevětší dějinné události, je nejlepší asi vyprávět přes příběhy obyčejných lidí. Jedním z nich je i vyprávění posledního Morgenlanďana Adolfa Haubelta,“ dodává ke svému příspěvku Šuba.
„Pavel Šuba se zabývá tématem, které bylo už mnohokrát zpracováno: stínem odsunu Němců ze Sudet. A přece se mu podařilo jedinečné rozhlasové zpracování. Jako archeolog opatrně odkrývá svůj osobitý příběh. Vytváří tak celistvé podání historie 20. století,“ hodnotí reportáž členka poroty Libuše Černá z Německého svazu novinářů Brémy.
Oceněn byl mimo jiné i dokument Nikam nepatřit o zapomenutých občanech Československa reportéra České televize Jana Beránka. Vítězové byli vybráni z celkem 111 zaslaných příspěvků. (…)
Novinářskou cenu uděluje Česko-německý fond budoucnosti společně s novinářskými svazy obou zemí. Upozorňuje na práci novinářů, kteří zlepšují porozumění obou národů.
„Nejde jen o to, že díky žurnalistice víme zde o tom, co se děje tam, a tam se dozvídají, co je nového tady,“ prohlásil na začátek slavnostního udílení cen filozof Miroslav Petříček z Univerzity Karlovy.
„Tato komunikace totiž nejen poučuje, nýbrž i učí – novinář je očitý svědek našich sebeklamů, jakmile láme naši neochotu připustit, že odtamtud vypadáme jinak, než si tady myslíme, že vypadáme. A je dokonce možné, že právě tyto mosty přes iluze a ‚alternativní fakta‘ jsou dnes vůbec nejdůležitější.“