Připravili Alena Zemančíková a Andreas Wiedemann. Režie Ivo Kristián Kubák.
Účinkují Marie Štípková, Hanuš Bor, Petr Šmíd, Alena Zemančíková, Andreas Wiedemann a Ivo Kristián Kubák.
Natočeno 2019. Premiéra 25. – 29. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 17:30 h.). Repríza 26. – 30. 11. 2019 (ČRo 3 Vltava, 1.30 hodin).
Obsah: 1. Usídlování ve městě a na venkově (28:07) – 2. Hospodářský a sociální vývoj (27:15) – 3. Symbióza a konflikty (23:37) – 4. Identita hraničáře (25:46) – 5. Pohraničí a celek státu (24:06).
Lit.: Zemančíková, Alena: Pojď s námi budovat pohraničí. Z knihy Andrease Wiedemanna, německého historika žijícího v Česku. In web ČRo 3 Vltava, 25. listopad 2019 (článek). – Cit.: (…) S poválečným odsunem Němců z Československa vyvstala nutnost znovu osídlit hlavně pohraničí, které se potýkalo s velkým úbytkem obyvatel. Německý historik žijící v Česku Andreas Wiedemann o tom napsal knihu Pojď s námi budovat pohraničí. Jaké okolnosti provázely znovuosidlování nejen bývalých Sudet a jak se utvářela a stabilizovala nová společnost?
Po skončení 2. světové války došlo v českých zemích vůbec k největšímu přesunu obyvatelstva v dějinách. Vyhnání a znovuosídlování pohraničních území se bezprostředně týkalo pěti milionů lidí.
První skupiny českých osídlenců začaly přicházet do pohraničí už na jaře 1945, ještě v době, kdy zde bylo německé obyvatelstvo. Německý, v Praze žijící historik Andreas Wiedemann, autor historické monografie Pojď s námi budovat pohraničí (Prostor 2016) a spoluautor stejnojmenných Kontextů, v rozhovoru říká, že v jistý okamžik mělo pohraničí víc obyvatel než kdy předtím i potom. Příchod českých osídlenců velice zesílil tlak na vysídlení Němců a podobně, jako hovoříme o „divokém odsunu“, můžeme mluvit i o „divokém osídlování“.
Po této první fázi, v níž sehráli svoji negativní roli revoluční gardy a „zlatokopové“, kteří záhy opět odešli, se organizace procesu dosídlování chopil stát prostřednictví ministerstev a dalších institucí včetně Osídlovacího úřadu. Angažovaly se v něm i politické strany. (…)