Proč – narozdíl od Slováků – oslavujeme výročí založení Československa? Byl to smysluplný projekt nebo se Tomáš G. Masaryk před 101 lety dopustil omylu, že existuje Československý národ a že má federace dlouhou budoucnost? Veronika Sedláčková se zeptá historika Masarykova ústavu Michala Pehra a náměstka ředitele Národního muzea a historika Michala Stehlíka.
Natočeno 2019. Premiéra 28. 10. 2019 (ČRo Plus, 9:34 h.).
Lit.: Čihák, Ondřej – Sedláčková, Veronika: Češi řešili německou otázku, ale Slováky ne, říká o první republice historik Stehlík. In web ČRo Plus, 28. říjen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Před 101 lety vznikl československý stát. Zatímco Praha slaví, sousední Slovensko se bez oslav obejde. Máme dostatečný důvod připomínat si výročí vzniku Československa? Nešlo o umělý projekt s malou šancí na přežití?
„Vyjádření české státnosti je silným vnitřním impulsem, který je přirozený… Po válce někdo nabídl projekt, který se zdál být stabilní v rámci českého národa… Jedinou umělost v sobě nesly hranice,“ vysvětluje v pořadu Pro a proti historik Michal Stehlík.
Ten připomněl v číslech realitu té doby. „Když máte 6,5 milionů Čechů, 3 miliony Němců, 2 miliony Slováků, tři čtvrtě milionu Maďarů a tak dále, tak vytváříte malé Rakousko-Uhersko… Ale když sečtete Čechy a Slováky a pak nějaké menšiny, tak to rázem vypadá jinak.“ (…)