Senátoři před pár dny zvolili členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů někdejšího ministra vnitra a exsenátora za ČSSD Františka Bublana. Předsedové odborových organizací ÚSTRu s tím nesouhlasili. Považují za nepřijatelné, aby v čele instituce stál člověk, který ji – podle nich – chtěl zničit. František Bublan, který naopak tvrdí, že k instituci žádný negativní postoj nemá, bude hostem v Interview Plus. Moderuje Michael Rozsypal.
Natočeno 2019. Premiéra 30. 7. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Blažek, Filip: František Bublan byl nedávno poslanci a senátory zvolen členem Rady ÚSTR… In Facebook, 30. 7. 2019 (status). – Cit.: František Bublan byl nedávno poslanci a senátory zvolen členem Rady ÚSTR, ačkoliv navrhoval společně s dalšími poslanci za ČSSD a KSČM. Dnešní rozhovor jasně podle mého názoru dokládá, že jeho zvolení byla naprostá chyba. Hned v úvodu uvedl, že Ústavní soud ČR změnil zákon o ÚSTR. Není to pravda, Ústavní soud zákon změnil pouze dvě slova týkající se možnosti odvolatelnosti člena Rady ÚSTR. V rozhovoru řekl, že ÚSTR zveřejnil informace o spolupráci vídeňského starosty Helmuta Zilka s StB. Aféra Zilk vypukla v roce 1998, tedy 10 let před vznikem ÚSTR. Muriel Blaive chybně označil za členku Vědecké rady ÚSTR. Je to jen zlomek nesmyslů. František Bublan téměř celou dobu plácal, celý rozhovor je neuvěřitelná směs lží, chimér a nehorázností. František Bublan je diletant. Rozhovor rozhodně stojí za poslech, tohle už jsem dlouho neslyšel.
Lit.: Erhart, Michael – Rozsypal, Michael: ÚSTR vznikl jako bič na levici. Autoři petice proti mně mají politické zadání, tvrdí Bublan. In web ČRo Plus, 30. červenec 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Senátoři před pár dny zvolili členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) někdejšího ministra vnitra Františka Bublana. Předsedové odborových organizací ústavu s tím nesouhlasili. Podle nich je nepřijatelné, aby v čele instituce stál člověk, který ji chtěl zničit.
„Byl jsem na Radě ubezpečen, že je to akce několika jednotlivců, kteří se dokonce neshodnou ani mezi sebou, takže musí mít odborové organizace dvě. Není to ani desetina zaměstnanců, byl jsem přijat celkem pozitivně,“ reaguje v Interview Plus Bublan.
Tvrzení, že se pokoušel ÚSTR zničit, označuje za přehnané. Pro týdeník Respekt se prý jen před přibližně 10 lety vyjádřil, že pokud by se v této instituci neustále měnilo vedení, lidé v ní byli rozhádaní a neměla jasné směřování, bylo by lepší ji zrušit.
„To jsem řekl trošku v nadsázce, protože zrušit ji lze jen zákonem. Ale chtěl jsem tím vyjádřit nespokojenost s tím, jak v tu dobu ten ústav pracoval a jaké tam byly poměry,“ vysvětluje.
Že něco kritizujete neznamená, že jste úplně mimo a něco nenávidíte. Kritika byla vedená věcně, protože jsem si práci ústavu představoval jinak. František Bublan
Bič na levici
Někdejší senátor za ČSSD se ovšem také připojil k iniciativě sociálnědemokratických poslanců na zrušení zákona o ÚSTRu. Šlo prý ale jen o vyjádření nesouhlasu s tehdejším děním a o spíše politické gesto.
Bublan podle svých slov od počátku měl ke vzniku ÚSTRu výhrady, z nichž některé prý připustil i Ústavní soud – v důsledku toho byl zákon několikrát novelizován a s jeho výslednou podobou už neměl problém.
Měl jsem starost o to, aby ÚSTR byl sice specifickou, ale vědeckou institucí. Aby to nebyla jen pustá ideologie. František Bublan
„Rozzlobilo mě, když z ústavu unikly informace o Milanu Kunderovi nebo nesmysly o tom, že bratři Mašínové připravovali atentát na Klementa Gottwalda. Bylo vidět, že se tam nepracovalo profesionálně. Někdo našel nějaký ústřižek a hned s tím vyšel na veřejnost,“ kritizuje.
Za vznikem ústavu v roce 2007 podle něj byla zřejmá snaha udělat z něj „bič na levici“, zejména pod vedením tehdejšího ředitele Pavla Žáčka, dnes poslance ODS:
„Vyhledávaly se informace na některé politiky. Zveřejnilo se třeba, že bývalý levicový starosta Vídně byl spolupracovníkem Státní bezpečnosti. To se mi nelíbilo.“
Informaci o tom, že bývalý vídeňský starosta Helmut Zilk spolupracoval s StB, zveřejnil už v roce 1998 německý deník Süddeutsche Zeitung. Prezident Václav Havel mu následně odmítl udělit Řád bílého lva. ÚSTR vznikl až k 1. srpnu 2007.
„Ústav by měl být objektivní a neutrální, nikoli podléhat jedné politické straně. A tehdy to tak bylo,“ zdůrazňuje Bublan s tím, že petice proti jeho zvolení do Rady, za níž stojí Miroslav Vodrážka a Petr Blažek, je pozůstatkem této doby. Autoři prý jednali na základě politického zadání, odmítá ho ale specifikovat.
Poslechněte si celé Interview Plus Michaela Rozsypala.