Polostátní firma ČEZ se zbavuje elektráren, které kdysi nakupovala v zahraničí. Znamená to, že šetří na investice doma? Bude to znamenat i výstavbu nového jaderného reaktoru? Jak by měl vypadat? Bude se soutěžit stavba jednoho reaktoru, nebo jich bude víc? Odpovídat bude generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš. Moderuje Jana Klímová.
Natočeno 2019. Premiéra 30. 5. 2019 (ČRo Plus, 11:34 h.).
Lit.: Klímová, Jana: Kromě jádra chceme i další solární elektrárny, říká generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. In web ČRo Plus, 30. květen 2019 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Energetická firma ČEZ mění svoji podnikatelskou strategii. Kromě jaderných elektráren tak chce v dalších letech stavět i nové zelené zdroje. Nejslibněji vypadají podle generálního ředitele ČEZu Daniela Beneše solární elektrárny. A to i přes to, že už nemají dotace výkupních cen elektřiny.
„Osobně si myslím, že během dvou až tří let fotovoltaické elektrárny s bateriovým systémem nebudou žádnou dotaci potřebovat,“ naznačil Beneš směr, kterým se chce ČEZ vydat. „Chceme se zabývat všemi obnovitelnými zdroji, které dávají smysl. Fotovoltaiky na brownfieldech, výsypkách či střechách smysl dávají,“ vedl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus.
Podnikatelský plán chce vedení ČEZu předložit ke schválení akcionářům na valné hromadě v červnu. Počítá v něm také s tím, že se firma zaměří na efektivní provoz stávajících uhelných a jaderných zdrojů, modernizaci a digitalizaci distribučních sítí a novou energetiku jako celek, tedy rozvoj obnovitelných zdrojů včetně služeb. Ty chce nabízet i v zahraničí.
Největším vlastníkem ČEZu je se 70 % stát, zbytek akcií je v rukou drobných soukromých akcionářů. Podnikatelskou strategii upravuje energetický kolos zhruba jednou za pět let.
Investice na Balkáně nebyly chyba
ČEZ se chce naopak stáhnout ze zahraničí. Prodat plánuje hlavně své dceřiné firmy v Bulharsku, Rumunsku či Turecku. Podle Beneše k tomu dojde během dvou až tří let. Získat za tento majetek chce firma řádově stejně, kolik do nich za posledních 16 let investovala. To bylo přes 70 miliard korun.
„K tomu jsme dostali z našich zahraničních dcer doposud zhruba 25 miliard korun na dividendách a část peněz jsme si v nich zatím nechali. To se také v jejich ocenění při prodeji musí projevit,“ řekl Daniel Beneš. Odmítl tak, že by jejich investice na Balkáně byly nevýhodné nebo se ukázaly jako chyba, a proto je nyní opouštějí. Nákupy majetku v těchto zemích ale dlouhodobě kritizoval premiér Andrej Babiš (ANO) i někteří minoritní akcionáři ČEZu.
„Důvod k prodeji není ten, že by se nám všude nedařilo. Byť připouštím, že v některých zemích to jde hůře. Ale svět se posunul a naše strategie teď cílí na Českou republiku, což je naše priorita. Chceme rozvíjet byznys v zemi, které nejvíc rozumíme. Není to tak že odcházíme, protože nám to nejde a máme ztráty. Čísla jsem řekl. Nenazýval bych to chybou,“ upozornil Beneš.
Nové bloky v Dukovanech
Klíčovým projektem zůstává pro firmu příprava stavby dalšího jaderného bloku v Dukovanech, který by měl být hotov v roce 2035 až 2037, v dalších letech by potom mohly v rámci další obnovy elektrárny přibýt ještě dva. „Co nevíme, je, jak se budou dál vyvíjet jaderné technologie. V poslední době se často mluví nejen o velkých tlakovodních reaktorech, ale je tu i výrazná úvaha o menších modulárních reaktorech. Takže se může stát, že ten první blok v Dukovanech může být poslední tlakovodní reaktor a ty další mohou být modulární,“ uvedl Beneš.
ČEZ si podle něj také nyní dělá analýzu, zda pro něj bude výhodnější nový jaderný blok soutěžit jako dodávku na klíč, anebo zakázku rozdělí a bude ji soutěžit po částech. „Tedy zvlášť reaktor, zvlášť turbínu a pak celou tu stavbu provozů okolo. Analýzu chceme mít do léta hotovou,“ řekl.
Proti rozšiřování jaderných elektráren jsou někteří minoritní akcionáři. Podle jednoho z nich Michala Šnobra jde totiž o nenávratnou investici, která by poškodila hodnotu jejich akcií. Stát se proto dohodl s ČEZem, že uzavřou smlouvu, která by měla výhodnost projektu garantovat. „Například se může stát zavázat k tomu, že když se zhorší tržně regulatorní podmínky, tak ten projekt převezme. To je něco úplně jiného než garance státu za úvěry v bance,“ naznačil Beneš.
Podpora elektromobility
Potvrdil také, že „ve hře“ už není ani požadavek na garantované výkupní ceny elektřiny z nového zdroje, které chtěl ČEZ po vládě dříve. Jednání o konkrétním obsahu smlouvy se státem ale podle něj prý ještě vůbec nezačalo. „Ministerstvo průmyslu a obchodu a vládní zmocněnec si musí nejprve vysoutěžit právníky, aby to jednání bylo vyvážené,“ uvedl. Podle náměstka ministra průmyslu pro energetiku Reného Neděly se soutěž nyní připravuje.
Navzdory negativnímu postoji premiéra Babiše k elektromobilitě, o které mluvil v kampani před eurovolbami jako o „kroku k začátku konce automobilového průmyslu v Evropě“, bude ČEZ dál investovat v Česku i do sítě dobíjecích stanic pro elektroauta. „Budou to desítky milionů až první stovky milionů,“ uvedl Beneš. S premiérem o jeho postoji k elektromobilům podle svých slov mluvil, má k tomu prý racionální argumenty.
Celý rozhovor s Danielem Benešem si poslechněte v audiozáznamu. Ptala se Jana Klímová.