Reportáž z brněnské přednášky norského sociálního antropologa připravil Přemysl Hnilička. Dramaturgie Alena Blažejovská.
Hovoří autor, Thomas Hylland Eriksen, Karolína Stehlíková a Daniela Zounková.
Připravilo Brno v roce 2019. Premiéra 4. 5. 2019 v rámci pořadu Zelný rynk (ČRo Brno, 17:00 – 18:00 h).
Lit.: Blažejovská, Alena – Hnilička, Přemysl: Zelný rynk. In web ČRo Brno, 3. květen 2019 (článek). – Cit.: Dvacátého března se v Brně konaly hned dvě přednášky profesora Thomase Hyllanda Eriksena. Významný norský sociální antropolog nejprve přednášel v brzkém odpoledni univerzitnímu publiku v kině Scala, večer hovořil na veřejné přednášce Vedlejší efekty informačního věku v Otevřené zahradě. Přednášku pořádal Skandinávský dům ve spolupráci s Ministerstvem kultury, městem Brnem a velvyslanectvím Norského království, a to v rámci Týdne norské kultury.
Thomas Hylland Eriksen se narodil v roce 1962 a je profesorem sociální antropologie na univerzitě v norském Oslu. Jeho bádání je zaměřeno na dvě fundamentální témata: porozumění současnému světu a pochopení, co znamená být člověkem. Hlavními tématy jeho vědeckého zájmu jsou etnicita, nacionalismus, globalizace a multikulturalismus, a to jak ve skandinávském, tak celosvětovém kontextu. Je autorem několika učebnic antropologie a spřízněných oborů. V roce 2002 mu Norská vědecká rada udělila cenu za „imponující nasazení při zprostředkování a popularizaci vědy“. Jeho knihy byly přeloženy do 22 jazyků, v České republice jsou vedle učebnice antropologie přeloženy tři zásadní díla: Tyranie okamžiku, Syndrom velkého vlka a Odpady. Všechny tři vyšly v nakladatelství Doplněk a přeložila je Daniela Zounková, která společně s Karolínou Stehlíkovou přednášku moderovaly a překládaly.
Dvacet let stará a tím až věštecká kniha Tyranie okamžiku se zabývá zajímavých paradoxem: čím více máme technických prostředků, které mají ušetřit naši práci a čas, tím méně času ve výsledku máme. Proč je to tak a proč nás technické vymoženosti nakonec zahlcují? Na to se profesor Eriksen pokusil odpovědět v besedě, jejíž záznam si můžete poslechnout.
V další knize Syndrom velkého vlka se Eriksen zabývá situací současného euroamerického člověka, který má všechno, co potřebuje: jídlo, pití, místo k bydlení, kulturní i sportovní vyžití. Přirovnává náš současný stav k situaci velkého zlého vlka, který postupně ulovil všechna tři prasátka. Měl by být spokojený, ale není, protože mu náhle chybí cíl, směřování života. Ten hlavní – přelstít a sežrat tři prasátka, už zvládl. I my už jsme dokázali sami sebe a své potřeby zajistit. Co je potřeba k tomu, aby se člověk měl lépe? Ptáme se a ptá se i Eriksen: co má opravdu význam?
Eriksen se samozřejmě vyjadřoval i k tématům své třetí knihy – Odpady. Nebylo možné se vyhnout jeho vlastní aktivitě v této oblasti. Samozřejmě sám třídí odpad, má vlastní kompost na biologický odpad, zároveň ale ví, že tato soukromá iniciativa svět nevytrhne. Je potřeba podpora ekologického chování tak, aby se lidem vyplatilo i ekonomicky.
Na závěr se ozvalo i několik otázek z publika včetně té tradiční: jak se norskému sociálnímu antropologovi líbí Brno? „Když se ptáte na dojem z Brna, objevuje se tu past srovnávání,“ vysvětlil T. H. Eriksen. „Kdyby byla Morava samostatný stát, mělo by Brno okamžitě jinou vážnost. Myslím si ale, že Brno je skvělé místo k bydlení a to, že nejste tak velké centrum, vám umožňuje dělat věci pomaleji.“